kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kláry v Panenském Týnci. V r. 1352 zde byla založena fara a kostel se stává farním, ale po husitské době je kostel opět uváděn jako filiální, příslušející ke výše zmíněnému klášteru. V letech 1847-1858 byl kostel přestavěn v pozdně barokním slohu do dnešní podoby stavitelem Václavem Štrayblem z Vraného. První mše svatá byla v novém kostele sloužena 25. října 1858. V květnu 1859 byly v kostele na balkóně postaveny varhany. O rok později přivezli občané Pozdně na pěti povozech dnešní postranní oltář zasvěcený Panně Marii. Je dřevěný, se sochou Panny Marie uprostřed a anděly po stranách. Nahoře ho zdobí obraz sv. Trojice. Do r. 1879 zastupoval oltář hlavní. V r. 1879 daroval kostelu kanovník Jan Bernard dnešní hlavní mramorový oltář, který koupil za 1600 zlatých původně pro dostavbu chrámu sv. Víta. Pochází z Kinské kaple, kde byl oltářem sv. Filipa Nerejského. Tam ho dal kolem r. 1770 postavit na svůj hrob pan Příchovský z Příchovic. Na oltáři je namalován obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Hellicha. Ten ho však nedokončil, a proto r. 1880 k němu přimaloval J. Heřman anděla, který věnčí hlavu světce. Zařízení kostela je převážně v rokokovém stylu. V r. 1907 byl kostel opravován. O této opravě a případných provedených úpravách však nejsou dochovány žádné záznamy. Jen na průčelí kostela je vidět kruh s letopočtem 1907. V r. 1908 byly pořízeny věžní hodiny s ciferníky ze tří stran věže. Traduje se, že tehdy obec Líský na hodiny nepřispěla a proto na tuto stranu ciferník není. V r. 1917 byly sňaty z věže prostřední a malý zvon v rámci rekvizice kovů k válečným účelům. Na věži je tedy od té doby jen zvon velký a dva nízké zvonky pro hodiny. Poměrně rozsáhlé opravy střechy se kostel dočkal v letech 1991-1992 a v r. 1996. Od té doby spíše chátrá. Protože byl kostel i několikrát vykraden, zbyly z původního vybavení pouze oltáře. Kostel je jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu s navazující apsidou, ze které vedou dveře do malé čtvercové sakristie. Stěny jsou vyzděny z lomového kamene opracovaného do kvádrů, místy doplněného cihlami. Klenby mají na horní straně ztužující žebra a jsou celé provedeny z cihel. Stavba je orientována svoji podélnou osou rovnoběžně se směrem východ-západ, přičemž hlavní oltář je na východě. Apsida má vnitřní poloměr 4,60 m. Délka lodi je 18,50 m, její nejmenší šířka 9,60 m, v místě bočních dveří 11,40 m. Loď je zastropená v první a poslední třetině valenou klenbou, uprostřed kopulí nad čtvercovým půdorysem. Mezi hlavním vchodem a lodí je předsíň, schodiště a tzv. Boží hrob. Na půdorys předsíně navazuje ve vyšší úrovni věž. Po schodišti se dostaneme do prvního patra, odkud vede průchod na balkon k varhanám. V dalším patře končí schodiště pod krovem u průchodu do věže k hodinovému stroji. Odtud je průchod do prostoru krovu nad lodí a dřevěné schody na plošinu ke zvonům a převodům hodin na tři ciferníky. Střecha nad lodí je provedena jako klasický dřevěný krov původně krytý taškami, po rekonstrukci střechy alukrytem. Stav dominanty obce, kostela Stětí sv. Jana Křtitele, není uspokojivý. Obec se proto ve spolupráci s římskokatolickou církví a věřícími snaží o jeho rekonstrukci. Náklady se podle odhadů budou pohybovat kolem 10 milionů Kč. Tyto prostředky se pokouší obec získat pomocí dotačních titulů určených na obnovu památek. Přestože náklady na opravu fasády a okapů jsou vysoké, věřící, církev a okolní obce nashromáždili v r. 2005 finanční prostředky alespoň na opravu interiéru kostela. Práce byly dokončeny před sjezdem rodáků. Mše svaté, která se v nově opraveném kostele konala, se zúčastnil i Miroslav Vágner, hlavní administrátor katedrály svatého Víta v Praze, dříve pozdeňský farář. Do kostela byl opět zaveden elektrický proud a v současné době je osvětlen i zvenčí. K propagaci památky obec pořádá v kostele různé kulturní akce, které by přilákaly i jiné návštěvníky než věřící. V období adventu slouží prostory kostela k pořádání adventního koncertu, o vánočních svátcích zde zpívají děti z nedaleké kvílické základní školy koledy a vánoční písně. Na jaře rozezní kostel zase písně a hudba jarních koncertů. Až do konce r. 2008 byl pozdeňský kostel farním. V současnosti je filiálním ve farnosti Slaný a bohoslužby se tu konají o sobotách jednou za tři týdny.