Hradiště zabíralo podstatný díl dnešní městské části Moravského Krumlova Rokytná. Bylo vybudováno na skalnatém ostrohu, na třech stranách prudce spadajícího do údolí říčky Rokytné. Přístup po šíji na jižní straně byl chráněn příkopem. Druhý pás opevnění předěloval ostrožnu na dvě části, rozsáhlé jižní (snad dvojdílné) předhradí – označované jako „Malé hradisko“ a severozápadní část „Velké hradisko“. V letech 1959–60 proběhl v okolí vnitřního příkopu archeologický výzkum. Ten prokázal, že vnitřní strana příkopu byla chráněna hradbou s dřevěnou palisádou. Rovněž byly objeveny pozůstatky vstupní brány či věže zničené ohněm. Velké hradisko bylo dále opevněno obvodovou kůlovou hradbou. Na ploše hradiště byly objeveny stopy po polozahloubených chatách se zbytky ohnišť nebo pecí. U Rokytné byly odkryty kostrové hroby, datované nálezy esovitých záušnic a sedmi denáry knížete Konráda I. Brněnského (1061 až 1092). Pozůstatky opevnění jsou dnes málo zřetelné, plocha vnějšího hradiště je zastavěna, na ploše vnitřního hradiště je pastvina.

Výrazná skalnatá ostrožna ze třech stran obtékaná meandrem říčky Rokytné (jejíž jméno je odvozeno od staroslovanského pojmenování vrby) byla podle archeologických nálezů osídlena již v době neolitu cca 6000–4000 let před naším letopočtem. V době od 4. století př.n.l. …