Výrazná skalnatá ostrožna ze třech stran obtékaná meandrem říčky Rokytné (jejíž jméno je odvozeno od staroslovanského pojmenování vrby) byla podle archeologických nálezů osídlena již v době neolitu cca 6000–4000 let před naším letopočtem. V době od 4. století př.n.l. až do počátku našeho letopočtu ostrožnu obývali Keltové. První slovanské osídlení zde bylo pravděpodobně od 8. století. V polovině 11. století, kdy dal kníže Břetislav I. v rámci posílení státní organizace na Moravě vybudovat soustavu menších hradisek, vzniklo nad Rokytnou nové opevněné sídlo. V písemných pramenech se jako hradisko Rokyten objevuje roku 1052 v nadační listině kapituly staroboleslavské, roku 1086 v zakládací listině kláštera v Opatovicích nad Labem a roku 1146 v darovací listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Hradisko bylo dobyto a zpustošeno v bojích mezi českými a moravskými Přemyslovci. Došlo k tomu roku 1146 při tažení Vladislava II. proti moravským údělným knížatům v čele se znojemským knížetem Konrádem. Po zničení hradiska Rokytná ztratila svůj význam, stala se majetkem drobné šlechty.

Hradiště zabíralo podstatný díl dnešní městské části Moravského Krumlova Rokytná. Bylo vybudováno na skalnatém ostrohu, na třech stranách prudce spadajícího do údolí říčky Rokytné. Přístup po šíji na jižní straně byl chráněn příkopem. Druhý pás opevnění před�…