V druhé polovině 2. století, přesněji v letech 161-180, byl římským císařem Marcus Aurelius Antoninus. Tehdy docházelo ve středním Podunají, na území Moravy a Slovenska, k pronikání římských vojsk pod velením samotného císaře na území daleko za severní břeh řeky Dunaje. Roku 172 se vojska Marka Aurelia vydala z římského tábora Carnuntum u Dunaje podél toku řek Moravy a Dyje, na Slovensku pak proti toku Váhu a Hronu, na vojenské tažení proti germánským kmenům Markomanů. Tažení je známé jako markomanské války, které probíhaly přibližně v letech 166-180 našeho letopočtu. Na památku tohoto tažení byl na dnešním náměstí Piazza Colonna v Římě postaven sloup Marka Aurelia.
Četné nálezy krátkodobých římských táborů jednoznačně potvrzují římskou přítomnost na území Moravy. Dosud bylo objeveno asi 25 táborů, z nichž nejsevernější ležel u Jevíčka. Nejvíce jich však bylo zjištěno v okolí kopce Hradisko u Mušova, na němž se nacházel hlavní opěrný bod. Jednalo se o největší soustředění římských vojenských jednotek mezi Rýnem a Dunajem. Podle nálezů se odhaduje, že v táboře na Hradisku přezimovalo asi dvacet tisíc římských vojáků, v létě během vojenských tažení zde bylo až sto tisíc mužů. Tábor byl umístěn na strategickém místě, které skýtalo dobrý rozhled do krajiny a umožňovalo vhodné obranné postavení. Poprvé lokalitu Hradisko u Mušova uvedl do souvislosti s Římany v 18. století moravský historik František Josef Schwoy, který uváděl, že na kopci stálo římské město. O pobytu Římanů v této oblasti se totiž vědělo již dlouho, neboť místní zemědělci při polních pracích objevovali římské předměty. V roce 1925 začal na Hradisku provádět výkopy jeho majitel Josef Lieber, který nalezl římskou cihlu. Po nálezu asi 30 kusů cihel práce na lokalitě zastavil a cihly odeslal do Moravského zemského muzea. Státní archeologický ústav zde zahájil sondážní práce v roce 1926, systematický výzkum zde proběhl v letech 1927 a 1928. Tým odborníků vedl zkušený prof. dr. Anton Gnirs. Ten odkryl plochu o přibližné rozloze 100x100 m a objevil pozůstatky dvou domů - obytnou obdélníkovou budovu se čtyřmi místnostmi a lázně s půlkruhovitým závěrem (balneum), s podpodlažním topením (hypokaustum) a vodovodem, ale i se stěnami omítnutými barevnými omítkami. Podle cihel zde nalezených lze usuzovat, že stavební materiál tehdy dodávala vindobonská desátá římská legie, jejíž značky se na cihlách nacházely. O tento archeologický výzkum se velmi zajímal prezident T. G. Masaryk, který vykopávky navštívil osobně. Další výzkumy byly zahájeny až o padesát let později pod vedením Jaroslava Tejrala (1976-1979) a od roku 1984 pokračují doposud, naposled pod vedením Balázse Komoróczyho. Bylo získáno široké spektrum nálezů, vedle množství keramiky, stavebního materiálu, nářadí, nástrojů či šperků i velké množství výstroje a výzbroje římské armády, mezi nimi také unikátní reliéfně zdobená spínací destička slavnostního šupinového pancíře jezdce X. legie, nepochybně vysokého důstojníka, snad z nejbližšího okruhu císařova. Byl také zjištěn přibližný rozsah opevněného areálu, který nezahrnoval pouze samotný vrch, ale táhl se až na dnešní břeh nádrže. Je tedy možné, že jeho část se nachází i pod vodní hladinou. Archeologické výzkumy zjistily, že nešlo zřejmě o dočasný tábor z konce 2. století, ale patrně o trvalé předsunuté postavení římských legií. Archeologové se začínají klonit k názoru, že nějaká forma opevnění a osídlení zde vznikla už v 1. století našeho letopočtu. Nálezy prokázaly postupně se rozšiřující areál s nejen vojenskými, ale i ryze civilními zařízeními. Součástí tábora byly vytápěné lázně, velitelský objekt s podpodlažním topením a dílny. Opevnění tvořily mohutné dřevo-hliněné hradby s ochozem, cimbuřím a věžemi chráněné dvojitým příkopem. Do pevnosti se vstupovalo dvouvěžovými branami. Velmi unikátním nálezem je značně rozlehlá dřevěná budova nemocnice (71 metrů délka, 42 metrů šířka, výměra 2923 metrů čtverečních). Historikové vyslovili hypotézu, která se přiklání k možné snaze Říma o vybudování nové provincie nazývané Markomania. Římský císař Marcus Aurelius řídil vojenské operace na jižním Slovensku a jižní Moravě z římského města Vindobona (dnešní Vídeň). Hradisko u Mušova bylo zřejmě centrální pevností. Jenže v roce 180 Marcus Aurelius zemřel a s plány na novou provincii byl konec. Jeho syn Commodus totiž volil spíše taktiku uplácení kmenových náčelníků a Hradisko tak postupně ztratilo na významu. Domněnku o rozšíření římského impéria na sever od Dunaje podporují novější nálezy římských táborů na území Moravy severně od Mušova, a to v Modřicích, Olomouci-Neředíně, v Pravčicích u Hulína a naposled v roce 2016 odhalený tábor v Jevíčku.Text: historie
8.7. 2019 - Jiří Špaček
Zdroje
a Luděk Vláčil - https://cs.wikipedia.org, http://www.antickysvet.cz a další
|
Přihlášení |
