Požaha

Sídliště Požaha u Kojetína je klasickou ukázkou sídliště lidu púchovské kultury (i když jediné na Moravě). Ty se vyznačují polohou na vysokých, poměrně těžko přístupných kopcích. Toto je přesně případ kopce Strážnice na němž se sídliště Požaha rozkládalo. Strážnice je tvořena dlouhým vrcholovým hřebenem východo-západního směru (délky kolem 320 m), který má dva vrcholky oddělené mělkým sedlem. Na rozlehlejším západnějším vrcholu se sídliště nacházelo. Možná zástavba či jen lehká stavba v podobě předsunuté strážnice je předpokládána i na východním nižším vrcholku. V současnosti je kopec Strážnice až na větší část jeho jižního svahu zalesněn a hustá křoviska a akáty znesnadňují bližší poznání vrcholové části lokality. Poměrně snadno lze v místě sídliště rozpoznat terénní deformace a jámy po archeologickém výzkumu z roku 1962 a 1987.

Sídliště mělo oválný tvar s delší osou západ-východ dlouhou kolem 100 m a kratší ve směru sever-jich dlouhou max. 30 m. Jak bylo zjištěno, opevnění areálu tvořila masivní hradba z neopracovaného kamene a důmyslná dřevěná kůlová konstrukce. Nejmasivnější hradba se nacházela na jižním okraji areálu, kde byl odkryt také pozůstatek příkopu. Předpokládaná západní část areálu je novověkého původu, vzniklá navážkami. Púchovské opevnění se zde nachází níže po svahu a má stejný charakter jako opevnění na východě, tj. že hradba měla propálený násep s vnější kamennou zdí. Opevnění severní strany nebylo doposud objasněno. Možná s ním souvisí zjištěná terasovitá úprava. Uvnitř sídliště se nacházely dřevěné srubové stavby – příbytky obyvatel. Některé zahloubené až na samotnou skálu. Archeologickým výzkumem bylo zjištěno na 41 nepravidelně rozmístěných kůlových jam, s největší hustotou v západní části plochy. Keltská kultura je charakterizována především kulturou železnou a keramikou točenou již na hrnčířském kruhu, promísenou silně tuhou. Poblíže sídliště se nachází zdroje lehce tavitelné rudy, takže se v blízkosti sídliště předpokládá i existence hutnické pece. Kromě toho se tito lidé věnovali i lovu, což lze usuzovat podle nálezů zvířecích kostí (jelen, pratur, kožešinová zvěř). Vyzdvihnou lze především nález mohutných kančích klů. Ze sídliště na Požaze je znám např. železný nůž, spona, spirála, žrnový kámen na mletí obilí a železná spona po způsobu bronzových jaké jsou známy i z nedalekého Kotouče u Štramberku. Dále pak početné nálezy keramiky a jantarový korál. Z Požahy jsou známy i mince z doby Marka Aurelia. Ty prozrazují čilý obchod jihu se severem. Za příznivého počasí je z hradiště Požaha nádherný výhled na severovýchod a východ, na Štramberk s kopcem Kotouč, či na jih k obci Straník a bývalé stezce na Valašské Meziříčí.

Text: popis
3.6. 2007 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
podle Zprávy z archeologického výzkumu z r. 1962 a 1987, archiv Jiřího Tichánka