Mladší doba bronzová (1300 až 950 let před Kristem) je dějinným obdobím kdy se již plně prosadil kov – bronz, a také tehdejší obyvatelé zcela přešli od kostrového pohřbívání k pohřbům kremačních zbytků v nádobách uložených v zemi. Někdy byl popel zemřelého nasypán do jamky vydlabané v zemi. Pouze popel nejvyšších elit společnosti byl pohřben pod mohylami. Tato společnost budovala opevněná místa a disponovala tak i specialisty na jejich stavbu. Hlavní fortifikací bývala kombinace příkopu a hradby. Hradba bývala nejdříve dřevěná z kůlů, vyplněná zeminou. V mladší a pozdní době bronzové měly hradby podobnou strukturu jako v raném středověku, v době hradištní. Měly kamennou zeď a hliněné těleso zpevněné dřevěnou konstrukcí. Na našem území žilo v tomto období několik kultur, přičemž v severozápadních Čechách jim dominovala knovízská kultura téměř šest set let. Vyvinula se z kultury popelnicových polí a název dostala podle vsi Knovíz nedaleko Slaného, na jejímž katastru zdokumentovali roku 1892 V. Schmidt a J. Felcmann pravěkou osadu společenství tohoto lidu.
Text: popis
6.4. 2013 - Prudký Martin
Zdroje
podle Encyklopedie hradišť v Čechách-V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek, Pravěké dějiny Čech - J. Filip
|
Přihlášení |
