Hradisko na Rmízu bylo zkoumáno od prvopočátků archeologie u nás. Popsal ho roku 1896 i I. L. Červinka v přehledu hradisek na Moravě. Drobné výkopy byly prováděny již v době mezi světovými válkami. Výzkumy na lokalitě probíhají do dnešních dnů. Začátkem tohoto století zde probíhal výzkum s americkými archeology a dosáhlo se velmi zajímavých nálezů.
Jak se prokázalo, hradisko Rmíz je mimořádnou památkou evropského významu. Vzniklo na rozhraní středního a pozdního eneolitu. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází mohylové pohřebiště v lokalitě Křemela. Datování hradiště spadá do první třetiny 4. tisíciletí před n. l., do kultury nálevkovitých pohárů. Unikátní je hlavně zdejší opevnění, které prokázalo zvláště ve třetím valu použití dřeva, hlíny a kamene. Jedná se o vůbec nejstarší kamenou hradební konstrukci u nás a jednu z nejstarších v Evropě vůbec. Na hradišti byly odkryty zbytky po sklípcích, pecích, kůlovité jamky po nadzemních budovách, či zbytky staveb s kůlem uprostřed. Stavby nesou stopy mazanic a byla zjištěna topeniště mimo objekt staveb, pravděpodobně k zamezení požárů. V době osídlení lokality Rmíz fungovaly např. nedaleká hradiska v Bílovicích – Bělecký mlýn, Ohrozimi-Čubernici, Obrově noze – Otaslavice, Varhany – Seloutky, či nově objevené Terasa nad Hloučelou – Stínava a Nad rybníkem – Přemyslovice. Hradisko Rmíz bylo osídleno i v době bronzové (halštatu), a ve středověku. Byly tu nalezeny zbytky drátěné košile, ostruhy a zámek z pušky.Text: historie
20.6. 2012 - Ivo Rozehnal
Zdroje
podle RMÍZ U LAŠKOVA, PEVNOST KULTURY NÁLEVKOVITÝCH POHÁRŮ – Miroslav ŠMÍD 2007 – Archeol.památky střed.Moravy