Hradiště sv. Hypolita

Znojmo-Hradiště, Peltnperk, Pöltenberg

Historie osídlení současné osady Hradiště spadá hluboko do pravěku. Archeologicky zde bylo prokázáno osídlení z mladší i pozdní doby kamenné, doby halštatské, bronzové i starší doby železné. Z éry Halštatu bylo prokázáno nejstarší archaické opevnění ostrožny z její nejméně chráněné severozápadní strany.

Největší slávy a rozmachu osídlení na Hradišti sv. Hypolita dosáhlo v období starých Slovanů, v době velkomoravské. V 8. století se zde usadili první Slované, kteří navázali na starší halštatské opevnění, zdokonalili jej - z přístupové strany hradiště chránil dvojitý val - a rozdělili na vnitřní hrad a předhradí. V období tzv. Velké Moravy pak bylo opevnění hradiště ještě více zdokonaleno a dosáhlo své největší plochy kolem 20 ha. Tím se hradiště rozlohou a patrně i významem mohlo srovnávat se známějšími velkomoravskými centry, jakými byly např. Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště nebo Pohansko u Břeclavi. Předpokládá se, že toto hradiště mělo důležitou funkci správní a mocenskou na jihozápadním okraji území ovládaného Velkou Moravou. Velkomoravské opevnění přístupové strany hradiště se skládalo z mohutného dřevohliněného tělesa hradby až 7 m vysokého, které bylo tvořeno vnější kamennou stěnou a dvěma řadami zeminou vyplněných srubových komor, a až 8 m širokého a 3 m hlubokého příkopu, který byl zčásti vylámán ve skalnatém podloží. Výzkumem B. Klímy bylo v 80. letech 20. století a později i v 21. století odkryto několik velkomoravských pohřebišť, význam lokality podtrhl i nález základů dvou kamenných kostelíků z 9. století.
Archeologové prokázali, že hradiště bylo někdy v polovině 10. století postiženo rozsáhlým ničivým požárem, což snad byla i příčina opuštění a následného zániku tohoto mocenského centra. Podle nepodložených historických zpráv (Tomáš Pešina z Čechorodu: Mars Moravicus, 1677) snad v polovině 10. století přitáhli k Hradišti, označenému jako hrad Znojem, maďarští nájezdníci, sídlo vyplenili a vypálili. Tento údaj se shoduje s odbornými nálezy archeologů a skutečně tak mohlo být velkomoravské hradiště zničeno vojenským nájezdem Maďarů.
Násilný zánik hradiště však neznamenal zánik života v této lokalitě. Mocenské a správní centrum se sice přesunulo do podhradí nově založeného přemyslovského hradu (Znojemský hrad), ze kterého se časem vyvinulo město Znojmo, ale někteří osadnící na Hradišti zůstali a opět zbudovali své příbytky. Kulturní tradice místa byla podtržena založením proboštství rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou s kostelem sv. Hypolita, který byl prokazatelně založen na základech jednoho z velkomoravských svatostánků - kamenné rotundy.

Text: historie
5.10. 2016 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
dle internet