Ostrožna, na které se Slované rozhodli zřídit své hradiště, jemuž předcházelo již osídlení z doby pravěku, je strategicky velmi dobře položena. Plochý hřeben ostrožny dosahuje výšky cca 330 m n. m. a zvedá se v současnosti tedy o bezmála 130 m nad hladinu Znojemské přehrady. Od severu, severovýchodu a východu je ostrožna chráněna hlubokým zářezem meandru Gránického potoka, který bývalé hradiště odděluje od Znojemského hradu a historického centra města Znojma na východě. Od jihu ji chrání svahy spadající hluboko k řece Dyji, od jihozápadu a částečně západu pak prudká strž Pivovarského potoka. Jediným možným místem přístupu a tedy hrozby napadení hradiště byl směr západní, resp. severozápadní, kam musel být kladen největší důraz na obranu fortifikace. Tvar temene ostrožny podmínil i tvar opevněné plochy hradiště. Mírné zaškrcení (zúžení) plochy způsobené roklemi Gránického a Pivovarského potoka rozdělilo hradiště na bezpečněji položený tzv. vnitřní hrad (na východě, dnes samotný hradbou částečně opevněný církevní okrsek) a předhradí (dnes především rodinná zástavba).
Text: popis
5.10. 2016 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
dle internet
|
Přihlášení |
