Hradiště, jedno z nejdéle známých slovanských hradišť v Čechách, bylo důkladně archeologicky prozkoumáno v letech 1949–58 týmem vedeným J. Kudrnáčem. Průzkum prokázal osídlení v několika prehistorických i historických obdobích. Nejstarší osídlení zde bylo již v období neolitu (cca 5000 př. n. l.). Osada tu byla i raném eneolitu (cca 4200 př. n.l.), staršího eneolitu (cca 3900 př. n. l.). Byly zde odkryty hroby a keramika z kultury nálevkovitých pohárů. V tomto období bylo vybudováno první opevnění – klínovitý příkop široký až 4,2 m a hluboký 2–3 metry. Další opevnění vybudoval lid únětické kultury v době bronzové (cca 2000 př. n. l.). Toto opevnění mělo podobu hradby s čelní a zadní stěnou z kůlů, vymezující plochu 1,6 ha. Hradba byla doplněna až 7 metrů širokým příkopem. Další nálezy – hroby, sídelní jámy a drobné předměty – pocházejí z doby halštatské (6.–5. stol. př. n. l.). Významné slovanské hradiště o rozloze asi 1,5 ha zde vzniklo na konci 7. či na počátku 8. století. Nejprve se jednalo o jednodílné hradiště trojúhelníkovitého tvaru, opevněné hradbou o výšce 2,5 metru a příkopem širokým až 9,5 metru a hlubokým přes 3 metry. V 9. století byla opevněná plocha rozšířena o prostor předhradí. Hradbu širokou až 5 metrů, tvořily dva pásy palisády z kůlů, mezi nimiž byl prostor vyplněný hlínou. Do hradiště se v té době vstupovalo bránou s mohutnou šestibokou dřevěnou věží. Hradiště pravděpodobně zaniklo kolem poloviny 9. století v souvislostí s expanzí kouřimských knížat. Za husitských válek zde byl opevněný vojenský tábor.
Text: historie
27.8. 2009 - Milan Caha
Zdroje
( V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003)