Traduje se, že pojmenování lokality souvisí se sv. Cyrilem a Metodějem, kteří měli z Chersonésu na toto místo přinést ostatky papeže sv. Klimenta. Kolem roku 1700 kronikář a přerovský farář Jan Jiří Středovský tuto lidovou pověst vztahující se k roku 864 zaznamenal takto: „Když se svatý Cyril obával nejistého štěstí válečného, velmi jsa starostliv o svůj klenot, totiž ostatky svatého Klimenta, počal stavěti s dovolením královým na místě nepřístupném, horami a lesy obklíčeném, nedaleko Velehradu v okolí, které nyní starý hrad Cimburk ohražuje, kostel ke cti svatého Klimenta, ve kterém, kdyby nebezpečenství hrozilo, mohly by se drahé ostatky … ukrýti mimo hluk válečný.“ Na tomto místě měl být také údajně sv. Metodějem roku 884 dokončen překlad svatých knih.
Zda se pověst zakládá na pravdě není známo. Archeologický výzkum prokázal, že hradisko s kostelíkem bylo skutečně vybudováno Slovany někdy v polovině 9. století a je tedy dost možné, že zde sv. Cyril a Metoděj opravdu působili. Asi 1 km jihovýchodně od hradiště se nachází místo zvané Červené blato, o němž se traduje pověst z dob Velké Moravy. Tehdy země trpěla nájezdy nepřátel, jež chtěli slovanskému lidu vnutit svou víru a jazyk. Proto byla na hoře vybudována mohutná, dobře chráněná pevnost. Při napadení nepřátelské vojsko blížící se k hradbám od jihu přes rašeliniště zapadlo v bažinách, kde bylo pobito. Od těch dob se místo, dodnes rudě zbarvené krví nepřátel, nazývá Červené blato. Bažina již vyschla a zůstala tam jen krásná studánka s pitnou vodou.Text: pověsti
20.3. 2017 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://cs.wikipedia.org, http://www.klimentek.cz, http://www.osvetimany.cz a další
|
Přihlášení |
