Velkomoravské hradisko strážilo někdejší starou kupeckou cestu spojující střední Pomoraví s horní částí Dyjsko-svrateckého úvalu. První písemná zmínka o této lokalitě pochází z listiny datované k 18. dubnu 1358, v níž olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi potvrzuje, že moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský daroval brněnským augustiniánům „...kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka v lesním zátiší blíže nového zámku svého Cimburka ležící, v dobách sice dávných vystavěnou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší bohoslužby pohřešující, zároveň s budovou k téže kapli přiléhající, obehnanou vůkol příkopy...“.
Lokalita byla známá odedávna a již v 17. století došlo k prvním průzkumům. V roce 1691 byl například v někdejší klášterní studni objeven zvon z roku 1521. Další výkopové práce byly prováděny v roce 1770, kdy hradisko nechali prokopat tehdejší majitelé panství, buchlovští páni, baroni z Petřvaldu. První archeologický výzkum, s cílem objevit pozůstatky velkomoravského kláštera, byl proveden v letech 1903–1905 Robertem Čechmánkem. Podařilo se mu objevit přímo v chrámové lodi kostela kosterní pozůstatky, zlomky kachlů a střepy keramiky z 14. století. Zajímavý nález se podařil v 30. letech 20. století nálezem zlaté byzantské mince, tzv. solidu císaře Theofila vládnoucího v letech 829-842. Již systematický archeologický výzkum byl zahájen v roce 1958 pod vedením V. Hrubého. Ten prokázal, že první etapa budování hradiska byla zahájena nejpozději v polovině 9. století. Není však vyloučeno ani starší osídlení v době bronzové. Osídlení hradiska bylo nejintenzivnější v období velkomoravském. To dokládají nálezy z akropole, kde bylo objeveno množství velkomoravské keramiky, množství dobytčích kostí a nástrojů. Zřejmě se v té době jednalo o velmi důležité a dobře opevněné místo. Po zániku Velké Moravy v 10. století se plocha sídliště postupně zmenšila a nejpozději v první polovině 12. století hradisko zřejmě zcela zpustlo. V průběhu 14. a 15. století byl vrch nově osídlen augustiniány. V roce 1421 měli klášter poničit husité ze Strážnice. Postupně, nejpozději na počátku 16. století, bylo místo opuštěno již natrvalo.Text: historie
20.3. 2017 - Luděk Vláčil
Zdroje
Kamenný klíč - Staroslovanské hrady- Slovanská hradiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Roman Abušinov a Kateřina Sučková 2005, http://www.klimentek.cz, https://cs.wikipedia.org, http://www.osvetimany.cz a další
|
Přihlášení |
