Hradiště se nacházelo v samém centru současné obce Holasovice, nacházející se 10 km severozápadně od Opavy. Pro hradiště bylo vybráno strategicky velmi výhodně položené návrší nad pravým břehem řeky Opavy. Ze tří stran bylo chráněno přirozenými svahy, od severu a severovýchodu k řece Opavě, od východu, jihu a jihozápadu mělkým údolím vymodelovaným potokem Lipinkou. Pouze přístupová severozápadní strana byla přirozeně nechráněná. Pravěkého založení je archeologicky doložená dvojice částečně se překrývajících příkopů, které protínají návrší ve směru sever - jih a rozdělují plochu hradiště na jádro na východě a předhradí na západě. Ve východní části byla učiněna také většina pravěkých nálezů (sekeromlaty aj.)
Vrchnostenský knížecí dvůr v době držení Krnovskou knížecí komorou dostal podobu samostatně stojících budov kolem rozsáhlého obdélného nádvoří. Snad jen budova tzv. ovčína na severozápadě areálu, která nerespektuje ortogonální urbanistickou osnovu hospodářského komplexu, může být staršího původu. Především v západní části dvora byly učiněny všechny středověké archeologické nálezy. Nejvýznačnější byl nález raně gotického kostela, který stával v zahradě bývalé školy, dnes přestavěné v rodinný dům č. p. 83. Jednalo se o jednolodní stavbu z lomového kamene na maltu, s obdélným, polygonálně ukončeným presbyteriem s opěrnými pilíři. K severu byla k presbyteriu přistavěna snad drobná sakristie. Kostel měl západovýchodní orientaci s mírnou odchylkou k jihu. Nálezy kamenných článků v podobě klenebních žeber a pod., učiněné zde v roce 1948 při demolici starého čeledníku, a také dřive nalezené mozaikové cihelné dlaždice, ukazují na účast stavební huti spojené s velehradským klášterem při výstavbě holasovického kostelíka. Jheo počátky tak můžeme klást do 30. - 40. let 13. století. Bylo rovněž prokázáno, že kostel měl staršího dřevěného předchůdce, který lehl popelem. Při výzkumu bylo odkryto i několik hrobů kolem kostela, dokládajících díky drobným šperkům středověké osídlení lokality již ve 2. pol. 12. století.Text: popis
5.5. 2020 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
s využitím cs.wikipedia.org, NPÚ: 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska
|
Přihlášení |
