Na svazích a terasách jihovýchodního výběžku rozsáhlého masivu dominujícího centrální části Liptovské kotliny, na úpatí vrchu Úložisko (741,7 m n. m.) se původně rozprostíralo několik řemeslnicko-rolnických osad. Místní lidé udržovali čilé obchodní styky se severořímskými provinciemi, keltskými oppidy na západě i oblastmi na severu včetně pobřeží Baltského moře. V posledních staletích před naším letopočtem, v mladší době železné (označované též jako laténská), již lidé stavěli často velká, opevněná sídliště zvaná hradiska (též hradiště). Hradisko Havránok vybudovali někdy v letech 300-100 před n. l. nositelé púchovské kultury, s nimiž je často přímo ztotožňován keltský kmen Kotinů. Púchovská kultura se vyvinula v posledních staletích před naším letopočtem na základě starších, halštatských kultur středního Slovenska, byla silně ovlivněna především Kelty a je možné uvažovat i o tom, že etnicky ji lze alespoň částečně spojovat s keltským kmenem Kotinů. Hradisko Havránok představuje typický příklad keltského oppida. Unikátní opevněná svatyně se stopami keltských náboženských rituálů byla v době své existence, v 1. století před naším letopočtem, zřejmě duchovním centrem přesahujícím hranice regionu.

Ve vrcholném středověku, na počátku 12. století, byl na několik staletí znovu osídlen prostor nejvýše položené části (akropole) hradiska.

V souvislosti se stavbou vodního díla Liptovská Mara od poloviny 60. let 20. století probíhal v oblasti výzkum prováděný Archeologickým ústavem Slovenské akademie věd v Nitře pod vedením dr. Karola Piety. Během výzkumu bylo prozkoumáno hradiště se svatyní s obětní šachtou a oltářem púchovské kultury (připisované kmeni Kotinů) doby laténské z 1. století před naším letopočtem. Byly zde objeveny zbytky spálených obětin a ve studni kosti sedmi lidí, zřejmě obětovaných při náboženských rituálech.

Dnes je celá lokalita se zrekonstruovanou částí původního opevnění s kamennými hradbami, dřevěnými palisádami, vstupní branou, srubovým dvorcem, obětištěm a expozicí nalezených předmětů (nářadí, nástroje, šperky, mince aj.) součástí archeologického skanzenu – muzea v přírodě. Kulturní památka Havránok je jedním z nejznámějších a nejdůležitějších nalezišť púchovské kultury na Slovensku.

Text: historie
28.8. 2018 - Luděk Vláčil

Zdroje
http://liptovskemuzeum.sk, https://www.aktuality.sk a další

Hradiska byla pravěkými a raně středověkými předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. Jedna významná lokalita je součástí muzea v přírodě - archeologického skanzenu Havránok, ležíc�…

turistické - Luděk Vláčil

Hradisko Havránok vybudovali v mladší době železné (označované též jako laténská), někdy v letech 300-100 před n. l., nositelé púchovské kultury, s nimiž je často přímo ztotožňován keltský kmen Kotínů. Dnes kulturní památka a archeoskanzen se zrekonstruovanými stavbami,…

anotace -