akropolis

Athénská akropolis je asi nejznámější akropolí na světě. Na návrší stával patrně už v polovině 2. tisíciletí př. n. l. mykénský hrad se sídlem krále i chrámy. Kolem skaliska vznikla hradba v délce 750 m, místy až 10 m vysoká. V 8. století př. n. l. byl na místě mykénského paláce vybudován dřevěný chrám Athény Polias. Po vítězství u Marathonu roku 490 př. n. l. byla vrchní plošina vyrovnána 8 tisíci dvoutunových bloků vápence a na ní vystavěn tzv. Starší Parthenón. Když město dobyli a vyplenili Peršané roku 480 př. n. l. chrámy vypálili a zničili. Po Perských válkách už Akropole sloužila pouze náboženským účelům. V Parthenónu však byla také městská pokladnice. Hlavní stavby dnešní Akropole, Parthenon, Erechtheion a další, vznikly v klasické době za Perikla v letech 460 – 430 př. n. l. pod vedením sochaře Feidia a architektů Iktina a Kallikrata. Do roku 432 př. n. l. byla postavena také západní brána se sloupovím, Propyleje, krátce nato chrám Athény Niké, Braureion a řada dalších, po nichž zůstaly jen stopy. V římské době vznikla řada dalších staveb. V byzantské době byl Parthenón přestavěn na basiliku, zasvěcenou Panně Marii, a Akropole sloužila také jako pevnost. Od křížových válek, od roku 1208, sídlil v Propylejích athénský vévoda. Po dobytí Athén Turky roku 1456 byl Parthenón proměněn na mešitu s přistavěným minaretem. V paláci Propylejí sídlil guvernér města a Erechtheion byl užíván jako harém. Velké škody utrpěla Akropole koncem 17. století, kdy blesk zapálil skladiště prachu v Parthenónu, a roku 1687 toto skladiště vybuchlo při ostřelování benátčany. Zkázu dovršil britský vyslanec v Konstantinopoli lord Elgin, který dal po roce 1801 většinu zachovaných reliéfů odvézt do Londýna.

Text: historie
20.7. 2020 - Vítek Pavel – zdroj: http://atheny.poznej.com/pamatky/athenska-akropolis/