Na vysokém ostrohu nad soutokem Vltavy a Otavy leží hrad Zvíkov. Leží na místě dávného osídlení již od doby bronzové a keltského oppida z doby železné. Byl dostavěn v roce 1234 za vlády Přemysla Otakara II. Součástí hradu je také hranolovitá asi 20 m vysoká věž ze žulových kvádrů, nazývaná Hlízová nebo také Markomanka. Žulové balvany tvořící zdivo věže jsou v dolní části opatřeny vytesanými znaky neznámého původu. Lidová tradice znaky přisoudila Markomanům, o nichž se tvrdilo, že šlo o germánský kmen a znaky byly (mylně) považovány za germánské runy. Dnešní historikové předpokládají, že jde o kamenické značky, i když se nikde podobné a v tak hojné míře nenašly na žádné ze staveb. Věž je evidentně starší než hrad, jenž byl k ní dosti neorganicky „přilepen“, a tak se odhady jejího stáří pohybují od počátku 13. století (těsně před stavbou hradu) až k přelomu letopočtu, a tedy jejímu možnému keltskému původu. Od nepaměti se tvrdí, že ve věži straší „rarášek“. Uvnitř se skutečně dějí podivné věci, jak vypovídají účastníci natáčení filmové pohádky Marie Růžička, i jak se přesvědčili členové TV týmu při natáčení pořadu Záhady a mystéria. Dochází k nim pouze v jednom místě – v prvním patře této věže: korunní síni, kde byla uchovávána koruna českých králů až do doby, kdy ji Karel IV. přemístil na Karlštejn.
Text: pověsti
4.3. 2003 - Fantastická Fakta 2/2000, Vladimír Šiška
|
Přihlášení |
