Tato nejpamátnější část hradu je podivuhodná stavba, jejíž původ je zastřen tajemstvím. Mohutné kvádry, toliko na hranách přitesané, takže z nich vystupují polovypuklé „boule“, tvoří rázovitou věž, vysokou na dvacet metrů. Na kvádrech kromě důlků, jež sloužily k uchopení kamene jeřábem, spatřiti lze zvláštní značky, které se často opakují.
Před lety přišli badatelé a zkoumali, zdali to není neznámé písmo, nejsou-li to pohanské runy. Shodli se v názoru, že jsou to značky kamenické, podle nichž byly kvádry skládány. Jméno „Markomanka“ bylo dáno věži podle domněnky, že ji vystavěli Markomani, kteří v 1. století před Kristem přišli z Porýnska do lesů Gabrety (Šumavy). Pověsti vypravují, že to byl krutý germánský kmen, který zbraní poroboval národy a hubil všechny muže, kteří byli delší než markomanské meče. V jižních Čechách měli prý město Marobudum – snad tam, kde leží dnes České Budějovice – nazvané tak podle knížete Marobuda. Oporou jejich panství v Čechách byly prý dva pevné, nedobytné hrady. Za jeden z nich je pokládán Zvíkov. Bylo to však asi pouhé hradiště s valy, palisádami a dřevěným roubením, jaké sloužívalo v těch dobách k ochraně obyvatelstva a jejich majetku. Tak oprávněnost názvu Markomanka rozpadá se pod lučavkou vědy. Zbývá jen úsudek vědců, že jest Markomanka napodobeninou kamenných staveb římských, jaké byly objeveny v Pompejích. V horním patře Markomanky jest korunní síň, s jejíhož stropu, ze středu žulového kamene splývá železný řetěz s kruhem. Na tom visívala česká koruna, dokud nebyl pro ni zřízen bezpečnější úkryt v klenotnici hradu Karlštejna.Text: pověsti
2.9. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků
|
Přihlášení |
