Hrad Vlčinec se poprvé připomíná v r. 1366 jako majetek břevnovského opata Oldřicha II., který jej tehdy prodal Janu Kdulincovi z Ostroměře s podmínkou, že bude za to chránit benediktýnské městečko Polici nad Metují proti případným útokům ze severu. Byl to malý hrad s předhradím, odděleným od vlastního hradu hlubokým a širokým příkopem. Augustin Sedláček se domnívá, že hrad byl vystavěn těsně po r. 1341, kdy břevnovští benediktýni rozšířili polické panství až za Petrovice a Dřevíc.
V r. 1390 byl hrad Vlčinec opět v držení břevnovského opata Diviše, který jej však svěřil jako manství bratru polického probošta Petra, Kunešovi z Pravětic, aby za to pomáhal bránit Polici nad Metují. Naposled se Vlčinec připomíná v r. 1406, kdy jej držel Strádal ze Zdaru a z Vysoké Srbské. Hrad Vlčinec byl zničen za tažení husitů ke Broumovu v r. 1422. Jeho dobytí je opředeno pověstí, kterou zpracoval Alois Jirásek a zahrnul ji do Starých pověstí českých. Stával na úzkém skalnatém ostrohu mezi řekou Metují a Hlavňovským potokem, který na jeho úpatí ústí 2,5 km jihozápadně od Police nad Metují do řeky Metuje. Z hradu se dochovaly dva příkopy vytesané ve skále a základy hranolové věže.Text: historie
15.8. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989