Hrad byl založen před r. 1279 a patřil ke starším opevněným sídlům v Čechách. Je řazen mezi hrady králových oblíbenců, kteří mohli využít svého postavení a zajistit si špičkovou stavební huť, pracující na panovníkových stavbách. Jejich hrady představují miniatury hradů královských. V r. 1447 hrad zakoupila slezská knížata a města, pro něž hrad představoval stálé nebezpečí, zbořila ho a spálila. Trosky velké věže překryly ostatní budovy, které se díky silné obvodové hradbě nerozvalily do stran. Díky tomuto „zavření“ se Vízmburk výborně dochoval do dnešní doby.
Na počátku archeologického výzkumu, probíhajícího v 70. a 80. letech, nebyly nad zemí patrné žádné zdi. Ze sutin byly vyproštěny zbytky hradu zachovaného až do výše prvního patra s oválným půdorysem vnitřního hradiště 40 x 30 m. Malý sevřený hrad s bergfritem v čele a s obvodovou zástavbou obsahoval kromě obytných prostor a velkého sálu i kapli, mladší kuchyni a kovárnu. V blízkém Bílém lomu se lámaly pískovcové dlaždice pro stavbu hradu a později pro náchodský zámek. Architektonické články jsou zřejmě dílem téže huti, které stavěla nedaleký klášter v Polici nad Metují.Text: historie
11.7. 2003 - Tomáš Durdík: České hrady. Albatros, Praha, 1984.