Hrad byl založen ke konci 1. třetiny 14. století na ostrožně nad Bobrůvkou a Vícovským potokem. Ostrožna je sice vysoko nad toky, ale je také poměrně široká. Tomu odpovídá i dispozice hradu. Celý hradní areál má tvar čočky s několika zalomeními, jeho rozloha je – vzhledem k tomu, že jde o sídlo menšího šlechtice – poměrně velká. Oblouk hradby silné 1,8 metru přetíná ostrožnu v délce 100 metrů. Před zdí je příkop široký 12 metrů a hluboký cca tři metry. V celé délce zdi z ní nevystupuje žádná věž či jinný obranný prvek. Pouze na severním konci této hradby je viditelný pozůstatek hranolové brány, která měla zřejmě jen jedno patro nad průjezdem. Přístup byl po mostě přes příkop branou na předhradí, z jehož zástavby se nic kromě hradby nedochovalo. Od samotného jádra bylo předhradí odděleno subtilní zdí, ve které byla proražena brána. Předhradí a jádro od sebe nebyly odděleny příkopem, což je v této oblasti dost obvyklé řešení. Z této hradební příčky se mnoho nedochovalo a její průběh není v některých úsecích přesně jasný. V severozápadním rohu jádra (při dělící hradbě na nejchráněnějším místě ostrožny) stával trojprostorový obdélný palác o rozměrech 8,5x17 metrů, který mohl mít i více pater (a byl tedy spíše věží). Z něj se zachoval nejvýraznější fragment hradu, totiž valeně klenutá místnost v přízemí a část patra s oknem. Někdy se uvádí, že v zalomení oblouku jižní hradby stával nějaký vyvýšený objekt (viz rekonstrukce). Celkově má hrad spíš charakter opevněného dvorce a zřejmě proto zanikl již na počátku husitských válek.
V současné době je celý hrad velmi zarostlý křovím a nepřehledný. Navíc majitel chaty hned za příkopem hradu není z návštěvníků příliš nadšený.Text: popis
2.10. 2010 - Ivka
|
Přihlášení |
