Přibližně trojúhelné jádro hradu zaujalo vrchol hradního kopce. Nejlépe bylo chráněno strmým svahem na východní straně. Na zbylých třech stranách je chránil příkop a před ním navršený val. Na severní přístupové straně byl val širší. Mohlo tu být malé předhradí. Brána hradu byla přístupná po mostě přes příkop.

Hradu původně dominovala čtvercová věž o stranách 7,7 x 7,7 m. Obvodová hradba byla silná přibližně 1,7 m. S výjimkou její dosud stojící vysoké části na západní straně celá zanikla. V jejím severozápadním a severovýchodním nároží stály pravoúhlé bašty se zaoblenými nárožími. Jejich osamělá torza dosud stojí. Tyto bašty mohly vzniknout v 15. stol. Mezi nimi se nacházel parkán s bránou. Uprostřed hradu je hluboká, ve skále vylámaná jáma po bývalé cisterně (nádrži na dešťovou vodu).
Na západě stál podél hradby palác. Jeho severní část mohla být čtyřpodlažní, přičemž první podlaží bylo hluboko pod úrovní vrcholové skály kopce. Hradba byla totiž založena ve svahu. Dosud stojící palácová příčka spolehlivě vykazuje tři podlaží.
Nejmladší částí hradu je dnes nejlépe zachovalá polygonální bašta v jižním cípu hradního jádra. Vznikla někdy v 16. století a byla pětipodlažní. Podobně jako západní hradba s palácem byla založena ve svahu, takže teprve její druhé podlaží výškově odpovídá vrcholové skále kopce. Ve třech podlažích má střílny pro lehké palné zbraně. Podobné střílny jsou patrné také v přilehlém západním úseku obvodové hradby.
Palác byl s baštou komunikačně propojený. S výjimkou nejvyššího patra byly jejich interiéry přizpůsobeny k boji. Jedině nejvyšší patro bašty a paláce má dosud patrné okenní otvory.
V čele severní části valu jsou pozůstatky okrouhlé bašty. Opevnění mohlo pokračovat na mírně svažité severní straně směrem k farnímu kostelu. Podél východní strany je patrný dlouhý přímý val. V tomto prostoru mohlo být velké předhradí s hospodářským zázemím hradu.

Text: popis
15.9. 2019 - Pavel Semple

Zdroje
(M. Plaček, M Bóna, Encyklopedie slovenských hradů, Libri, Praha, 2007)