Obec Kuezd (Kevežd) je poprvé zmiňována v roce 1283. V roce 1332 je písemně doložena její fara. Do roku 1288 bylo panství v rukou Ratoldovců. Hrad mohl vzniknout již někdy ke konci 13. stol. Matěj a Ratold v roce 1288 směnili panství s Bokšovci. Za nich je hrad poprvé zmiňován v roce 1323 při majetkové dělbě mezi členy rodu. Jednou rodovou větví byli Šošovci, kteří hrad vlastnili až do jeho zániku v 17. stol. Během 14. a 15. stol. byl ale společným majetkem různých větví rodu, což vedlo k četným sporům. Jednou z těchto větví byli Szerdahelyovci. Kvůli rodovým sporům byl hrad v roce 1438 pustý.
V době bezvládí, po smrti krále Albrechta Habsburského v roce 1439, se jej zmocnil Jan Zehradeľ. Královský místodržící Jan Huňady jej v roce 1450 vrátil Jiřímu a Mikuláši Šošovi. Hned v následujícím roce jej ale obsadilo bratřické vojsko pod vedením Jana Talafúse a Petra Aksamita. V roce 1458 byli bratříci poraženi královským spojencem Štefanem z Rozhanovic v bitvě u nedalekého Sárospataku. Vojsko krále Matyáše Korvína v následujícím roce hrad dobylo, načež byl vrácen Šošovcům. V době bojů o uherský trůn mezi Janem Zápoľským a Ferdinandem I. Habsburským byl Kamenec v roce 1556 obsazen Františkem Németem, stoupencem Jana Zápoľského. O dva roky později byl dobyt císařským vojskem pod vedením Imricha Telekeši. Hrad byl při těchto bojích nejspíše poškozen, což mohlo vést k modernizaci jeho opevnění. Někdy v 16. stol byla postavena dosud stojící polygonální bašta pro palné zbraně na jižní straně hradu. K zániku hradu došlo v roce 1673, kdy jej pobořilo císařské vojsko. Šošovci se totiž přidali k Vešeléniho povstání. V roce 1690 císař povolil vrácení majetku Evě Barkóczy, vdově po Jiřímu Šošovi. V 18. stol. byl v severním svahu hradního kopce postaven dnešní barokní farní kostel. V 19. stol. byl v západním svahu kopce postaven malý klasicistní zámeček. V obou případech došlo k využití kamene z hradní zříceniny. Podle oficiální webové stránky vesnice měla být po zániku hradu v obci postavena tři šlechtická sídla. Kromě klasicistního zámku (kaštiela) pod hradem to mohly být také dva menší zámky (kúrie) pro různé členy rozvětveného rodu. V období let 1938-1944 byla obec připojená k Maďarsku.Text: historie
15.9. 2019 - Pavel Semple
Zdroje
(http://www.slovenskehrady.sk/hrad-velky-kamenec, http://www.velkykamenec.sk)