Hrádek zvaný Hradisko či Újezd, leží na okraji velkého plochého ostrohu, táhnoucího se z masivu vrcholu Hradisko, nad údolím Trkmanky, neboli Bažantnice (místními též zvané Bezednice), asi 3 km severozápadně od Ždánic, v oblasti Ždánického lesa. Ten je studnicí památek jak středověkých, tak pravěkých. Nedaleko se nachází známá lokalita Konůvky s archeologicky prozkoumanou vesnicí, tvrzí a kostelem nebo hrádek Kepkov či Kvášov.
Při mé návštěvě tento hrádek neustále zahalovala mlha, jako by symbolicky chtěla vyjádřit tajemnost toho sídla, jehož historie i podoba je stále neznámá. Dokonce se uvažuje o tom, že nebylo zcela dokončeno (J. Unger 1992). V každém případě na mne tak nepůsobilo. V těchto úvahách se vychází z toho, že z hrádku zatím nejsou známé žádné nálezy a v pramenech se nezmiňuje, respektive nejsou zatím známy písemné zmínky, které by se daly se sídlem ztotožnit. Není mi zatím také známo, kde stála ves Lhota, která tvořila (či tvořit měla) zázemí hradu. Nejsem odborník na zaniklé vesnice, ani není v mých silách projít množství historických materiálů a pokud je její místo někomu historii znalejšímu známé, laskavě mi následující úvahy promine. Já vycházím v tomto směru z textů J. Ungera z roku 1992 a M. Plačka o deset let později, že ves stávala v údolí Bezednice pod sídlem. Potok či říčka Bezednice, neboli Bažantnice a na mapách správně Trkmanka, se však takto nazývá až od soutoku s bezejmenným potokem, který přitéká z bočního údolí od severu, necelý 1 km od hrádku směrem ke Ždánicím. Před tím se potok nazývá Jelení a pod sídlem tak právě teče on. Proto se lze domnívat, že oba autoři spíše zaměnili jména potoků a Lhota tak ležela v údolí kolem Jeleního potoka. Příhodných míst, kde mohla stát zaniklá ves Lhota je však v blízkém okolí víc a jedno z nich mohlo být i na soutoku výše jmenovaného Jeleního potoka a bezejmenného potoka, který přitéká od severu (od tohoto soutoku se dál potok nazývá Trkmanka – jak bylo řečeno) nebo blízko jejich soutoku, výše po toku Jeleního potoka. Od tohoto soutoku totiž stoupá cesta po stoupajícím výběžku hřebene až k hrádku, který je odtud asi 700 m daleko. Může to být klidně i cesta, která kopíruje cestu původní. A právě asi po 100 m této cesty je vedle ní podélný, zřetelně upravený terénní schod ve svahu, se zaobleným ukončením o velikosti asi 15 x 10 m. Dnes je sice značně zarostlý, ale dobře zřetelný. Pokud tento zásah do terénu není nějakého novodobějšího charakteru, třeba právě tady stál těsně nad vsí kostelík. Podobně jako na blízkých zaniklých Konůvkách, kde byl kostelík nad vsí již archeologicky prozkoumán.Text: turistické
21.1. 2008 - Roman Řezáč
|
Přihlášení |
