Mnoha pověstmi opředená hora se stala v minulém století místem národních poutí. Z geologického hlediska je velmi podobná Blaníku – kříží se u ní několik hlubinných tektonických zlomů (zejména klatovský a jáchymovský). Romantická úprava vrcholu výrazně pozměnila stopy středověkého hradu, zaniklého za husitských válek, i mnohem dávnějších slovanských a keltských hradišť. Nejvýraznějším prvkem zůstal hluboký, ve skále vylámaný příkop, překlenutý umělou kamennou hrází, po níž je možno projít od kapličky do bývalého vnitřního hradu. Právě zde prý podivný skřet, zvaný „třemšínský mužík“ hlídá ukrytý poklad. Dřevorubci se v lesích na svazích Třemšína obávali ohnivého hada a vypráví se o ženě, která tu srpem zabila draka. Že by vzpomínka na obětní srp keltských druidů? Psychotronik Pavel Kozák tvrdí, že nedaleko příkopu zjistil zbytkovou energii létající bytosti, jež mohla být zvána drakem a jejíž vyzařování je mírně negativní. Na vrcholu hory (blízko dřevěné triangulační věže) zanechal prý před tisíciletím svůj energetický otisk i jakýsi návštěvník z vesmíru.
Text: pověsti
4.3. 2003 - Fantastická Fakta 9/2000
|
Přihlášení |
