V roce 1557 se stal majitelem svojanovského panství Hertvík Žehušický z Nestajova. Byl to velmi krutý pán. Jeho žena, Kateřina Rabenhauptová z Lichtenburka, byla naopak velmi zbožná. Dodnes na ni vzpomínají v nedalekém Bystrém, kde věnovala místnímu kostelu zlatý kalich. Ještě než se provdala za Hertvíka, měla jinou známost – mladého kováře z hradu, s nímž se i po svatbě tajně stýkala. Scházeli se zejména na rozcestí v lese nedaleko hradu směrem na Rohoznou. Hertvík se to po čase dozvěděl, milence dal zajmout a kováře na místě usmrtit obzvlášť krutým způsobem: nechal mu nejprve useknout obě ruce a potom ho probodnout. Na místě neštěstí stál po dlouhé věky dřevěný kříž. Manželku Kateřinu dal Hertvík zaživa zazdít do hradeb vnitřního hradu. Když byla v roce 1805 proražena nová brána na horní nádvoří, byla v těchto místech skutečně nalezena kostra ženy. Hertvík se oženil podruhé, s Bohunkou Zárubovou z Hustířan. Krátce poté roku 1578 zahynul. V místě jeho skonání byl osazen pískovcový kámen a rostla tam divotvorná klokočina. Když hradu nebo jeho majitelům hrozilo smrtelné nebezpečí, celá se opotila a padaly z ní kapky podobné rose.
Text: pověsti
5.3. 2015 - Miloš Dempír, Jan Večeřa
|
Přihlášení |
