O původu hradu vypravuje kronikář Václav Hájek takto:
Roku 820 počali Němci v Čechách škodu činiti a zvláště ve vsech okolo Litoměřic a Bíliny netoliko na statcích nebo dobytcích, ale i lidi jímali a dolů po Labi je plavili. Kníže, slyše o tom, nevěděl, jak pomoci. Však některých starších povolav s nimi v radu všel, z nichžto jeden, jménem Střek, dal radu, aby někde hrad pevný při řece byl postaven a ti, kteříž by na tom hradě byli, aby nedali se Němcům ani nahoru ani dolů plaviti. Líbila se ta rada knížeti i jiným i žádali oni jeho, aby to sám opatřil, kterýž pojav čeleď hledal místa příhodného, a když nalezl, rozkázal tu z pevných srubův hrad dřevěný na jedné skále postaviti, a jakž dokonal, Němci více po vodě do těch krajů pustiti se nesměli. I dáno jest tomu hradu od téhož Střeka jméno Střekov. Střekov se stal důležitou stráží na řece Labi. Bylť labský tok stále otevřenou branou, kterou se bojovní sousedé pokoušeli vtrhnouti do Čech, když jim v tom bránily pohraniční hory. Vodní cesta labská sloužila zejména za války třicetileté cizincům k vyvážení drahocenných předmětů a sbírek v Čechách uloupených. Tehdy byl Střekov jen bezmocným svědkem drancování českých pokladů. Roku 1632, kdy obsadili pražský hrad Sasové, od ledna do května pluly pod Střekovem vory, na nichž odváželi Sasové z Prahy do Drážďan proslavenou zbrojnici císaře Rudolfa II. V srpnu roku 1648 den co den přijížděly sem z nitra Čech švédské lodi, přetížené lupem. Když pak skaliska, vyčnívající z labského dna pod Střekovem, bránila jim v další cestě, dal je švédský plukovník Koppy rozstříleti. Naposledy spatřil Střekov cizí vojska roku 1757. Tehdy jej opanovali a zpustošili Prušáci. Proti nim přitrhli Chorváti rakouského generála Laudona, vytáhli děla na kopec ležící východně od Střekova a zahájili na hrad prudkou palbu. Oddíl pruský, čítající dvě stě mužů, vzdal se jim pak i se svým velitelem. Zestárlý strážce labský, jehož služba již dávno byla ukončena, ponořil se od té doby v teskné dumy a vábil k sobě jen snivé duše básníků.Text: pověsti
2.9. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků
|
Přihlášení |
