První opevnění na čedičové skále nad plochou krajinou nad pravým labským břehem vzniklo kolem roku 1100. Z roku 1121 pochází první nejistá zmínka v Kronice české. Kolem roku 1218 převzal území od slovanského majitele Moyka ze Stolpen míšeňský biskup Bruno II. a začal stavět zděný hrad. Roku 1241 území definitivně připadlo biskupství (do té doby spory s českým králem). Hrad se stal sídlem biskupské správy. Roku 1429 jej neúspěšně dobývali husité. V letech 1451–1537 byl důkladně přestavěn do podoby raně novověké pevnosti. Dva roky po dokončení stavby došlo k sekularisaci majetku diecese po zavedení luterství jako státního náboženství v Sasku, hrad se stal majetkem státu.
V letech 1607–32 vyhloubili krušnohorští horníci v čedičové skále 84 m hlubokou studni. Roku 1632 hrad dobyli a částečně vypálili císařští Chorvati. Od roku 1634 zde sídlila stálá saská posádka. V letech 1716–65 byla na zámku vězněna hraběnka Anna Constantia von Cosel, odvržená milenka kurfiřta Friedricha Augusta I. (řečeného August Silný), nejvýznamnějšího barokního vládce Saska a voleného polského krále. Pohřbena byla v hradní kapli. Roku 1813 byla na hradě usazena napoleonská posádka. Při ústupu hrad vyhořel, došlo k výbuchu střelného prachu, při kterém zanikla většina hradního paláce (Horní hrad, Hochschloss). Od roku 1859 se prováděly první restaurační práce na zachovalých objektech (1883 vyčištěna studna), hrad postupně zpřístupněn.Text: historie
4.11. 2008 - Ivan Grisa
Zdroje
dle webové stránky hradu Stolpen
|
Přihlášení |
