Hrad Šprymberk stával na úpatí Vlčího vrchu (Vlčího kopce) u obce Bílence. Dnes z něho zbyl jen zarostlý příkop. Kamene ze zříceniny bylo prý využito k stavbě mostu pod vrchem u Bílence. Hrad se skládal z předhradí a z obytné budovy, oddělené příkopem. Z druhé strany byl chráněn skálou, kterou obtékal Chotěšovský potok. Předhradí, chráněné příkopem, bylo asi 25 m široké a 50 m dlouhé a obytná budova asi 17 m široká a 35 m dlouhá.

Hrad Šprymberk si postavil kolem r. 1360 Bohuněk, synovec Bohuslava ze Šanova († 1296), a sídlil na něm až do své smrtí v r. 1370. K hradu náležela ves Bílenec a část Šanova, kde byl jeho syn Petr ještě v l. 1392–1393 patronem kostela. Příslušníci tohoto rodu drželi hrad až do husitské revoluce. R. 1464 náležel hrad Janu z Doupova a potom k panství petrohradskému. Poněvadž nebyl obýván, chátral a již r. 1483 se uvádí jako pustý. Janovým jménem bylo nazváno i místo s okolním lesem, kde stával. Také ostroh Vlčího vrchu, nazývaný Zámecké schody, už jen svědčí o tom, že tu bylo kdysi panské sídlo.

Text: historie
9.1. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984