Hradní areál s palácem a věží je situován v severozápadním nároží města, navazovaly na něj městské hradby. Věž je třičtvrtěokrouhlá, s rovnou zadní stranou. Vedle ní, při severní hradbě, je rozměrný palác obdélného půdorysu. Při západní hradbě je opakovaně přestavovaná budova renesanční školy.

Hradní areál znehodnotily přestavby prováděné v l. 1807 a 1881, severní palác je po rekonstrukci (2001-2010).

Text: popis
13.3. 2013 - E.H. podle Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Tomáš Durdík, Libri 1999; Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986; http://www.musobeslav.cz

Místu dal jméno jeho zakladatel, o němž se však nedochovaly žádné zprávy. Hrad a při něm založené město náležely Rožmberkům již od konce 13. století. První nepřímá zmínka o Soběslavi je z r. 1293, kdy zde Jindřich z Rožmberka působil jako rozhodčí ve sporu vyšebrodsk�…

historie - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986

Rožmberský hrad se prvně připomíná r. 1385. Byl založen zřejmě Jindřichem z Rožmberka. Hrad se lišil podstatně od obranných hradů, byl sídlem purkrabího, který spravoval rozlehlou rožmberskou državu. V letech 1421 a 1435 byl za husitských válek dvakrát vypálen. Hrad byl půvo…

historie - Luděk Pitter, E.H. podle http://www.musobeslav.cz; http://www.knihovnasobeslav.cz

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městsk…

anotace -

1. Popis a dějiny.

Krajina u Lužnice nad Táborem znamenižě se liší od po břeží této řeky pod městem dotčeným. Kdežto řeka pod Táborem mezi stráněmi a skalisky s eprodírá, teče volněji hořeji. Stráně jsou tu nižší a neb od řeky vzdálenější, nežli se spatřuje doleji, a proto jsouu ř…

historie - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.

2. Soběslavské a Třeboňské paměti o strašidlech, čárách a šílenosti.

Známo jest vůbec, že jsou dvojí klamové smyslů. Jedněmi se klameme nepravě si vykládajíce skutečné věci a jinak je poznávajíce, nežli v skutku sjou; říkáme jim mámemí aneb šálení (illuse). Jiného způsobu jsou pře ludy, přízrakové, příšery aneb jak jim lid náš řík…

pověsti - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.