V areálu hradu je dodnes jasně patrné jeho rozdělení na předhradí na západě a severu a jádro situované na nejvíce chráněné východní straně na okraji svahu nad přítokem Výmoly. Velmi dobře je dodnes patrný příkop a val chránící předhradí od planiny na jihu a západě. Samotné pětiúhelné jádro je dodnes vymezeno výrazným valem a dosud poměrně mohutným, místy až 6 metrů hlubokým příkopem. Jihozápadní a severozápadní nároží valu jsou zaoblena a podle výrazných kruhovitých pahorků značně převyšujících korunu valu je možné se domnívat, že by se mohlo jednat o pozůstatky nárožních věží či bašt. Nejvýraznějším zbytkem vnitřní zástavby hradu je pak obdélná vyvýšenina o rozměrech asi 8 x 10 metrů na jihovýchodní straně, velmi pravděpodobně pozůstatek hradního paláce.
Pozůstatky zdiva se bohužel v areálu hradu nedochovaly, neboť veškeré zděné konstrukce padly za oběť jako zdroj stavebního materiálu při stavbě kamenné zdi Škvorecké obory, založené Lichtensteiny v polovině 18. století. Zbytky této zdi dodnes obíhají lokalitu ze dvou stran a pokud půjdete podél nich po okraji návrší směrem na západ, dovedou vás asi po 350 metrech k dalšímu zajímavému místu, a sice malým zbytkům romantické zříceniny hradu, kterou nechal na počátku 19. století postavit majitel škvoreckého panství Jan I. Josef z Lichtensteina, známý svými krajinářskými stavbami v okolí zámku Lednice na Moravě. Podoba této umělé hradní zříceniny, v některých rysech velmi podobná tzv. Janovu hradu u Lednice, je také známa z rytiny F. A. Hebera z roku 1849.Text: historie
20.7. 2005 - Filip Matoušek
|
Přihlášení |
