Středověký hrad Sigulda byl postaven livonskými bratry meče, kteří byli později začleněni do Řádu německých rytířů, a tak se hrad nakonec stal majetkem livonského řádu. Livonští bratři meče, oficiálně známí jako Kristova livonská milice, byli vojenským řádem složeným z německých "bojovných mnichů". Později se stali známějšími jako livonští bratři meče díky symbolům na jejich bílých pláštích: červenému meči a kříži. Řád založený v roce 1202 byl prvním řádem "válečných mnichů", který vznikl mimo oblast Středomoří. Historické dokumenty uvádějí, že spoluzakladateli řádu byli biskup Albert z Rigy a cisterciácký opat Theoderich. Posláním vojenského řádu bylo zajistit, chránit a dobývat nová území v Livonsku.
V rámci rozdělení země mezi sebe a biskupa Alberta v roce 1207 získal řád území, které se rozkládalo na levém břehu řeky Gauji. V pokračujícím soupeření o určení hegemonie mezi biskupem a Livonským řádem se strategickým faktorem stalo umístění hradu. Podle livonské rýmované kroniky byl hrad postaven někdy mezi lety 1207 a 1209 pod vedením mistra Venna z řádu mečových bratří. Jindřichova livonská kronika uvádí, že hrad sloužil bratrům meče jako základna při boji se vzbouřenými Livonci, kteří utočili z nedalekého hradu Turaida. Hrad byl původně postaven k monitorování a kontrole vodních cest řeky Gauji a k odrážení případných pokusů o invazi z nedalekého biskupského hradu v Turaidě, který se nacházel na západním pobřeží řeky. V roce 1224 na hradě pobýval papežský legát Vilém z Modeny, který zde založil kostel i farnost. V roce 1237 se země livonských mečových bratří staly majetkem Řádu německých rytířů, který pokračoval v dobývání dalších území v Lotyšsku až do roku 1290. Od roku 1432 byl hrad Sigulda sídlem zemského maršálka Livonského řádu, druhého nejvyššího Řádového úředníka po livonském magistrovi, který sídlil na středověkém hradě Cēsis.Text: historie
25.1. 2023 - https://en.wikipedia.org/wiki/Sigulda_Medieval_Castle Překlad: Lorek ze Zbečna
|
Přihlášení |
