Šelenburk

Prvně by bylo patrně vhodné se pod níže uvedený komentář podepsat a když už vytýkám, pak je třeba uvést na základě čeho, ne jen házet nějaké své názory a nepodložené dohady a uvádět je za jedinou možnou a skutečnou vizi původního hradu, u nějž víme v jakém stavu je - ruina.
Ano vnější okolí nezachycuje pravou skutečnost, rekonstrukce je zaměřena na jádro hradu.
Zde je úžasné, že vlastně všichni tři autoři zachytili v podstatě stejný objekt, že z kreseb neční tři různé stavby. Že se v 10% liší je naopak úžasné, málokdy se podobná malá odchylka poštěstí, a reakce podobných rýpalů může být považovna jen za úsměvnou.
Komentář patrně vychází z kresebně nedokonalé rekonstrukce z knihy p. Kouřila, který tuto rekonstrukci nechal vytvořit na základě své vize a poznatků. Je třeba nejen tuto, ale i všechny další rekonstrukce respektovat a brát jako vizi daného člověka.
Koukneme-li se naopak na rekonstrukci p. Vojkovského, obsahuje takřka všechny vytýkané prvky + některé další. Ale je to opět jen názor autora a je třeba jej respektovat.
Právě o tom tyto rekonstrukce jsou.

Ing. Jan P. Štěpánek

Pan Štěpánek velmi dobře ví kdo jsem a proč jsem se podepsal pouze iniciálami. Jeho narážky jsou tedy zcela nepřípadné. Svými připomínkami si ani v nejmenším neosobuji právo na jediný možný výklad, k tomu se necítím povolán. K čemu se ovšem cítím povolán je reakce na zjevné a konkrétní chyby, které pan Štěpánek ve své kresbě tohoto i jiných hradů má. Chyby, které neodpovídají dochovanému stavu památky, vědomostem, které o nich je možné přímo na místě či studiem odborné literatury snadno získat. Tyto chyby jsem zde vypsal a přes opakované dlouhodobé žádosti se mi doposud pana Štěpánka nepodařilo přimět, aby se k nim konkrétně vyjádřil. Místo toho zde vede pouze neurčité obecné oslavné tirády o tom, jak je nádherné, že se tři autoři tak moc shodují, přičemž by mě zajímalo, podle jakého klíče dospěl k oné magické hodnotě 10% odlišnosti (či 90% shodě, chcete-li). Ano, autoři se shodují poměrně dost, není ani divu, když znají své dílo navzájem, takže mají z čeho čerpat.
Já jistě respektuji vizi pana Štěpánka, mnohem více však respektuji a více důvěřuji dílu pana Kouřila, který je uznávaným odborníkem na panská sídla severní Moravy a Slezska. Stejně tak však pan Štěpánek musí respektovat mé právo vyjádřit se k jeho dílu a pokud si za ním stojí, měl by také zaujmout konkrétní postoj k mým připomínkám a odpovědět na ně stejně, jako na stránkách odborného tisku činí jím adorovaní odborníci v diskusích se svými oponenty.

Na rekonstrukci pana Štěpánka je poměrně velké množství chyb neodpovídajících známým skutečnostem o stavebním vývoji hradu:

1) postrádám zachycení pilíře vysunutého před parkán do JZ příkopu, dodnes ho velká část stojí

2) není znázorněno výrazné zesílení zdi v místě původní brány do hradu

3) branka do příkopu na JZ – cesta vedoucí příkopem je zjevně až recentní z 19. století, jak dokládá odborná literatura. V době existence hradu tedy neexistovala a dvojí přerušení valu je tedy také nové, tím pádem ani nebylo možné, aby v jižním z těchto přerušení vedla branka v palisádě.

4) postrádám zachycení sypané dělostřelecké bašty v severním úseku okružního valu

5) postrádám zachycení druhého valu na jihovýchodě

6) SV hradba jižního parkánu je zjevně prohnutá do oblouku, pan Štěpánek ji má přímou, oblouková byla s největší pravděpodobností i její nároží, pan Štěpánek je má úhlová. Navíc není zohledněno zeslabení hradby v jejích horních partiích

7) torzo západní parkánové hradby naznačuje její průběh tak, že opisovala dosud existující terénní hranu směrem k JV, obloukem se otáčela k SV a pravoúhle se připojovala k branské budově, nikoliv že by vnější zeď branské budovy tvořila její plynulé pokračování

8) bašta v severním parkánu není orientována v úhlu cca 45 stupňů vůči západní parkánové hradbě, má s ní být téměř rovnoběžná. Navíc není vůbec jisté, že šlo o baštu a že budova měla polygonální čelo

9) okrouhlá věž se přilehlých hradeb přinejlepším dotýkala, stříška mezi ní a hradbou postrádá logiku

10) nic nenaznačuje existenci budovy východně od věže v místě studny, ta byla pravděpodobně zastřešena pouze malou stříškou čtvercového půdorysu, jak dokládá obezdění ústí studny

11) nejsou zakresleny pilíře zesilující severní hradbu jádra, minimálně ten v nároží by měl být viditelný

Plus ještě několik dalších bodů k místům, které jsou na rekonstrukci zakryty jinými budovami či jejich střechami, takže se k nim nelze vyjádřit.

Prvně by bylo patrně vhodné se pod níže uvedený komentář podepsat a když už vytýkám, pak je třeba uvést na základě čeho, ne jen házet nějaké své názory a nepodložené dohady a uvádět je za jedinou možnou a skutečnou vizi původního hradu, u nějž víme v jakém stavu je - ruina.
Ano vnější okolí nezachycuje pravou skutečnost, rekonstrukce je zaměřena na jádro hradu.
Zde je úžasné, že vlastně všichni tři autoři zachytili v podstatě stejný objekt, že z kreseb neční tři různé stavby. Že se v 10% liší je naopak úžasné, málokdy se podobná malá odchylka poštěstí, a reakce podobných rýpalů může být považovna jen za úsměvnou.
Komentář patrně vychází z kresebně nedokonalé rekonstrukce z knihy p. Kouřila, který tuto rekonstrukci nechal vytvořit na základě své vize a poznatků. Je třeba nejen tuto, ale i všechny další rekonstrukce respektovat a brát jako vizi daného člověka.
Koukneme-li se naopak na rekonstrukci p. Vojkovského, obsahuje takřka všechny vytýkané prvky + některé další. Ale je to opět jen názor autora a je třeba jej respektovat.
Právě o tom tyto rekonstrukce jsou.

Ing. Jan P. Štěpánek

Pan Štěpánek velmi dobře ví kdo jsem a proč jsem se podepsal pouze iniciálami. Jeho narážky jsou tedy zcela nepřípadné. Svými připomínkami si ani v nejmenším neosobuji právo na jediný možný výklad, k tomu se necítím povolán. K čemu se ovšem cítím povolán je reakce na zjevné a konkrétní chyby, které pan Štěpánek ve své kresbě tohoto i jiných hradů má. Chyby, které neodpovídají dochovanému stavu památky, vědomostem, které o nich je možné přímo na místě či studiem odborné literatury snadno získat. Tyto chyby jsem zde vypsal a přes opakované dlouhodobé žádosti se mi doposud pana Štěpánka nepodařilo přimět, aby se k nim konkrétně vyjádřil. Místo toho zde vede pouze neurčité obecné oslavné tirády o tom, jak je nádherné, že se tři autoři tak moc shodují, přičemž by mě zajímalo, podle jakého klíče dospěl k oné magické hodnotě 10% odlišnosti (či 90% shodě, chcete-li). Ano, autoři se shodují poměrně dost, není ani divu, když znají své dílo navzájem, takže mají z čeho čerpat.
Já jistě respektuji vizi pana Štěpánka, mnohem více však respektuji a více důvěřuji dílu pana Kouřila, který je uznávaným odborníkem na panská sídla severní Moravy a Slezska. Stejně tak však pan Štěpánek musí respektovat mé právo vyjádřit se k jeho dílu a pokud si za ním stojí, měl by také zaujmout konkrétní postoj k mým připomínkám a odpovědět na ně stejně, jako na stránkách odborného tisku činí jím adorovaní odborníci v diskusích se svými oponenty.

Na rekonstrukci pana Štěpánka je poměrně velké množství chyb neodpovídajících známým skutečnostem o stavebním vývoji hradu:

1) postrádám zachycení pilíře vysunutého před parkán do JZ příkopu, dodnes ho velká část stojí

2) není znázorněno výrazné zesílení zdi v místě původní brány do hradu

3) branka do příkopu na JZ – cesta vedoucí příkopem je zjevně až recentní z 19. století, jak dokládá odborná literatura. V době existence hradu tedy neexistovala a dvojí přerušení valu je tedy také nové, tím pádem ani nebylo možné, aby v jižním z těchto přerušení vedla branka v palisádě.

4) postrádám zachycení sypané dělostřelecké bašty v severním úseku okružního valu

5) postrádám zachycení druhého valu na jihovýchodě

6) SV hradba jižního parkánu je zjevně prohnutá do oblouku, pan Štěpánek ji má přímou, oblouková byla s největší pravděpodobností i její nároží, pan Štěpánek je má úhlová. Navíc není zohledněno zeslabení hradby v jejích horních partiích

7) torzo západní parkánové hradby naznačuje její průběh tak, že opisovala dosud existující terénní hranu směrem k JV, obloukem se otáčela k SV a pravoúhle se připojovala k branské budově, nikoliv že by vnější zeď branské budovy tvořila její plynulé pokračování

8) bašta v severním parkánu není orientována v úhlu cca 45 stupňů vůči západní parkánové hradbě, má s ní být téměř rovnoběžná. Navíc není vůbec jisté, že šlo o baštu a že budova měla polygonální čelo

9) okrouhlá věž se přilehlých hradeb přinejlepším dotýkala, stříška mezi ní a hradbou postrádá logiku

10) nic nenaznačuje existenci budovy východně od věže v místě studny, ta byla pravděpodobně zastřešena pouze malou stříškou čtvercového půdorysu, jak dokládá obezdění ústí studny

11) nejsou zakresleny pilíře zesilující severní hradbu jádra, minimálně ten v nároží by měl být viditelný

Plus ještě několik dalších bodů k místům, které jsou na rekonstrukci zakryty jinými budovami či jejich střechami, takže se k nim nelze vyjádřit.