Šelenburk

Lobenštejn, Cvilín

Galerie obrázků

Hrad se změnil v zámek a Cvilín-Lobenštejn v Šelenburk - 25. svazek vlastivědných průvodců „Putujeme po hradech a zámcích“  (vydalo a vyrobilo nakladatelství a tiskárna Beatris, Dobrá – první vydání, květen 2003) ( © Rostislav Vojkovský)
Hrad se změnil v zámek a Cvilín-Lobenštejn v Šelenburk - 25. svazek vlastivědných průvodců „Putujeme po hradech a zámcích“ (vydalo a vyrobilo nakladatelství a tiskárna Beatris, Dobrá – první vydání, květen 2003)
Hrad se změnil v zámek a Cvilín-Lobenštejn v Šelenburk. Dá se předpokládat, že bylo po nemírně drahém poučení z léta 1474 věnováno během 16. století mnohem více úsilí budování opevnění, které mělo nahradit dosavadní, značně zastaralé. Je možné, že hrad přišel o svou dominantu – válcovou věž, která byla snesena a její materiál použit na stavbu bastionů. Na obrázku je spodobněn hrad, stalo-li by se skutečně tak. Je pravdou, že nejstarší vyobrazení hradu z roku 1722 nezaznamenává ani náznak věže, ačkoli ostatní budovy ještě stály. – V popředí valy ověnčené dělovými pozicemi, zmodernizovaný zámek ve slohu renesančním, budova u brány a opevnění vjezdu do hradu. Do jaké míry bylo využito náspů předcházející hradu, je dodnes bez důkladného archeologického průzkumu těžko zjistitelné. Měly protáhlý tvar o rozměrech 400x900 metrů a obvodu valu 2400 metrů, na více místech značně poškozeného. Jižní část zasahovala záměrně do blízkosti potoka, který alespoň zčásti dodával obyvatelům hradiště vodu. Tento starověký val měl dřevěnou konstrukci vyplněnou kameny a zvedal se do výše asi 5 metrů. Vše nasvědčuje, že zanikl mohutným požárem někdy v dávnověku. Kameny jsou žárem úplně spečené. Je-li ovšem zánik valu předslovanský či slovanský, nelze určit, ale podobně vypálená slovanská hradiska – například v nedalekém Víně, dnes v Polsku – dávají tušit rozboření celé hradištní soustavy v jednom válečném náporu – snad dobyvateli z Polska. Nalezená keramika pochází nejen z 10. ale i 11. století, hradisko mohlo být tehdy vyvráceno v období let 1050 – 1100. Mělo-li cvilínské slovanské sídliště akropoli (palác vládce se svatyní a shromaždištěm), jak to bývalo u hradišť zvykem, má se zato, že bylo soustředěno do severní části, kde byl později založen i hrad. Dnes se již zavrhuje teorie, že se právě zde roskládalo správní a mocenské centrum slovanského kmene Holasiců, leč zcela vyloučeno to není. Podle starých nálezů a závěrů z nich měl hrad Cvilín více stavebních fází, takže lze tvrdit, že je nejstarším hradem na Opavsku a jedním z nejstarších na severozápadě našeho státu vůbec. Slované využívali zřejmě jen vyvýšené akropole na severu lužického hradiště o velikosti 60x70 metrů. Tutéž rozlohu pak také zaujal pozdně hradištní či raně středověký hrad stavěný na mohutné vrstvě popela po zmíněném požáru. Poněvadž je vývoj hradu poněkud složitější než u jiných, sestavme si stavební fáze Cvilína-Lobenštejna-Šelenburka do pořadí od nejstarší: 1. lužické hradiště, 2.slovanské hradiště, 3.slovanský hrad dřevěnohlinitý, 4. kamenný hrad s okružní zdí s klasovou vazbou, 5. kamenný hrad Beneše ze Cvilína, 6.přestavba během 15.století, 7. přestavba kolem roku 1500, 8.nové opevnění v 1.polovině 16.století, 9.opevnění za 30leté války.
© Rostislav Vojkovský
Nejstarší podoba Cvilína - 25. svazek vlastivědných průvodců „Putujeme po hradech a zámcích“  (vydalo a vyrobilo nakladatelství a tiskárna Beatris, Dobrá – první vydání, květen 2003) ( © Rostislav Vojkovský)
Nejstarší podoba Cvilína - 25. svazek vlastivědných průvodců „Putujeme po hradech a zámcích“ (vydalo a vyrobilo nakladatelství a tiskárna Beatris, Dobrá – první vydání, květen 2003)
Nejstarší podoba Cvilína není až tak zcela neznámá. Dodnes se navzdory několikerým přestavbám nesměle rýsuje z půdorysu i zbytků zdí. Stavba stála nad širokým a hlubokým příkopem, na odděleném pahrbku (snad v místech hradištní akropole?), který byl ze tří čtvrtin obehnán více jak 4 metry silnou hradbou a zpevněný na severozápadě zvlášť opevněným přístavkem. Je otázkou, býval-li do tohoto hradu přístup od Krnova, tedy od severozápadu (starší literatura uvádí vznik osady na jeho místě již v roce 1221) anebo z opačné strany, jak tomu bylo později, tedy od Úvalna, na jehož katastru hrad stojí a s nímž sdílel i své nové jméno Lobenštejn. Také není zřejmé, měl-li kromě nutných polodřevěných či již zděných budov po obvodu hradby kolem centrálního nádvoří se studnou nějakou věž, tedy snad ještě hranolovou. Buď jak buď, po změně držitele hradu ve 40.letech 13. století byl přizpůsoben novému stavebnímu stylu a přestavěn. Benešova stavba je již zcela v duchu poloviny 13. století – lze ji srovnat s markvartickými Michalovicemi na Mladoboleslavsku. Aby bylo dosaženo nepsaných zvyklostí, byl starý hrad „zmenšen“ tak, že se do jeho obvodu vešlo nádvoří s vnitřní zástavbou i s parkány. Mohutná okružní zeď se změnila v parkánovou „zídku“, která na Cvilíně-Lobenštejně nebyla nízká a slabá, jak tomu bylo všude jinde, ale mohutná a silná a nejméně 6 metrů vysoká okružní hradba zakončená cimbuřím s ochozem. To z Cvilína-Lobenštejna vytvořilo pevnost se zdvojenými hradbami zakončenými cimbuřím. Celý areál obepínal val s palisádou.
© Rostislav Vojkovský