Rysov

Hrad Rýsov vznikl patrně jako zeměpanský v druhé polovině 13. století, v době Přemysla Otakara II., a stál na nejvyšším bodě skalnatého hřebenu, jenž je obtékán tokem Bobrůvky ve Skryjích. Vlastní hrad tvořil palác s mohutnou válcovou věží, zabezpečený předhradím a příkopem.

V pramenech se připomíná poprvé v r. 1368 jako středisko panství místních vladyků, k němuž náležela část Skryjí na pravém břehu Bobrůvky a Nová Ves, jež se po něm nazývala Rysovská. Za husitských bouří se Rýsova a všech hradů v této oblasti zmocnil Jan z Pernštejna, který jej prodal v r. 1436 Janu mladší mu Vojnovi z Litavy. Když poslední potomci litavských vladyků, Arch leb a Jiří, zemřeli, přešlo rýsovské panství jako odúmrť na krále Matyáše. Ten je v r. 1482 daroval Janu a Petru Mrakšům z Noskova, kteří prodali tehdy už pusté hrady Rýsov a Kozíkov s okolními vesnicemi Vilému z Pernštejna. Hrad Rýsov zanikl za česko-uherských válek. Dochoval se jen příkop, oddělující strmý vrchol ostrohu od polí, a náznaky hradeb a hrad ní budovy.

Text: historie
3.4. 2011 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava