Rožná

Reliéfní pozůstatky hrádku se nachází severně nad stejnojmennou obcí, v místě bývalého lomu, na kopci zvaném příznačně Hradisko.

Hrádek zaujal jeho vrchol s dobrým výhledem především na jih a západ. Dnes je zalesněný, stejně jako celý jihozápadní svah kopce. Od severovýchodu se k hrádku napojuje mírně projmutá planina, sloužící jako pole, která následně ještě mírně stoupá. Z tohoto hlediska lze říct, že hrádek stojí v okrajové poloze, tedy na jakési vyvýšené skalnaté hraně kopce. Výborně byl chráněný strmým svahem směrem k obci, tedy na severní a podobně i na západní straně. Na severozápadě je již svah mírnější a o přiléhajícím poli na severovýchodě již byla řeč. Samotný hrádek měl tvar zaobleného obdélníku, jeho strany měly přibližně 35 x 20 m. Obtáčel ho příkop, který měl šířku okolo 10 m. K jeho bližšímu popisu se dostaneme ještě níže, protože jeho charakteristika v minulém čase není náhodná. Hrádek nejspíš z poloviny 13.století, o kterém se uvažuje jako o možném nejstarším sídle pozdějších Pernštejnů v tomto kraji, je totiž z nemalé části poškozený. Přibližně jednu jeho třetinu nenávratně zničil lom na slídu, která pohltil téměř celou východní polovinu okružního příkopu a část jádra. Proto se nelze blíže vyjádřit ani k bezprostřednímu okolí, protože to je pozměněno těžebními pracemi. Především asi 60 m dlouhý, trojúhelníkový jazyk vybíhající jihovýchodně pod hrádkem by byl pro hospodářské zázemí s lehčím opevněním jako stvořený. Na východě ho částečně lemuje nepatrný násep, který by mohl pozůstatkem ohrazení, ale původ je značně nejistý. Od severozápadu do něj svahem od obce po úbočí kopce ústí dnešní cesta, která třeba může i kopírovat cestu středověkou. Stejně tak z opačné strany hrádku, na severu, je znatelná terasovitá plošina s několika prohlubněmi. Má taktéž trojúhelníkový tvar a rozměry asi 35 x 25 m. Její původ je stejně jako v předchozím případě nejasný. Ještě se ale vrátíme k popisu samotného hrádku. V prvé řadě k jádru v dnešním stavu. Jak už bylo řečeno, přibližně jeho východně třetina je odtěžená. Ze zbývající plochy se dá určit, že hrádek byl výškové oddělen na dvě podélné části, ta jihozápadní byla nižší. Jinak je jeho plocha bez výrazných náznaků zástavby, jakýchkoliv kamenných zbytků či jejich náznaků. Množství děr, jimiž je jádro doslova poseto, se jeví jako novodobé menší výkopy. Z okružního příkopu se zachovaly pozůstatky především na jihu i severu, kde jsou zachované i vnější valy, asi 2 m vysoké oproti příkopu. Východní strana je odtěžena a na té severní už se val sesul po svahu a tím setřel i příkop, takže dnes tu není o nich ani památky. Ale podle celkových návazností zde jistě byly. Hrádek Rožná jak se zdá už dál těžen nebude a stále z něj zůstává dost, aby jeho případný výzkum odhalil všechny otazníky a blíže se vyslovil k jeho zástavbě a době života. V lomu pod ním jak se zdá je nejen novodobé tábořiště s ohněm, ale snad se zde konají nějaké místní zábavy, o čem svědčí dřevo-igelitová „vrátnice“ úžasné architektury na přístupové cestě z obce. V lomu je také malá jeskyně, vzniklá těžbou.

Text: turistické
27.12. 2005 - Roman Řezáč