Využití strategicky významné hradní skály v dobách před vznikem hradu není archeologicky doloženo. Hrad Röthelstein, známý také jako Rottenstein, je poprvé zmiňován v roce 1180. Vznikl ke kontrole říčního provozu na Dunaji u hranice Rakouského vévodství s Uherskem. Na uherské straně hranice plnil tuto roli hrad Devín. Prvními známými držiteli hradu byli Ulrich, Heinrich a Irnfried z Röthelsteinu, manové mocného rodu Vohburků. Dalším známým členem rodu pánů z Röthelsteinu byl Irnfriedův syn Liutwin, kanovník kláštera v Klosterneuburgu. V letech 1188 a 1209 jsou zmiňováni dva odlišní Heinrichové z Röthelsteinu. Majitelé hradu v té době vlastnili také věž Götzenturm v Hainburgu. Dalším majitelem byl Ulrich Stuchs z Röthelsteinu.
V roce 1285 byl hrad v přídomku Oty II. z Haslau. Sňatkem vdovy po Otovi III. přešel do rukou Wolfgera z Dachsbergu. Ulrich z Dachsbergu jej v roce 1318 prodal rakouskému vévodovi. V roce 1411 svěřil vévoda Albrecht V. hrad jako zástavu do rukou Wilhelma z Enzersdorfu. Wilhelm vedl spory s měšťany v Hainburgu. Přel se o jejich práva, například o právo rybolovu v řece. Spory nakonec řešila vládní komise. Členové komise se Wilhelma báli a nechtěli vynést rozsudek ve prospěch města. Stalo se tak teprve po panovníkově záruce jejich bezpečí. O pár let později se hradu zmocnil loupeživý rytíř Wenko z Rückenau, známý jako Ledvenko. Z hradu na Dunaji pak se svou bandou okrádal obchodní lodě. Na řece k tomu měli zátarasy. Spolčoval se s Pankrácem ze Svatého Mikuláše a vybíral výpalné po celém kraji. Panovník byl na loupeživé roty dlouhou dobu krátký. Pořádek byl obnoven v roce 1458, kdy byly odstraněny zátarasy na řece. Přes 500 loupežníků bylo pochytáno a odvedeno do Vídně, kde byli popraveni a nebo uvězněni. Ledvenko patrně utekl, o jeho dalším osudu se nic neví. V roce 1459 se na hradě zastavil císař Fridrich III. V následujícím období byl Röthelstein zpustošen během vpádů uherského krále Matyáše Korvína do Rakouského arcivévodství. V roce 1479 získali pustý hrad páni ze Svatého Jura a Pezinka, kteří od roku 1460 vlastnili také hrad Devín. V roce 1511 jej nejvyšší uherský sudí, hrabě Petr ze Svatého Jura a Pezinka, převedl s veškerým příslušenstvím na město Hainburg. O rok později převod potvrdil císař Maxmilián I. Jméno hradu bylo používáno jako přídomek i nadále. V roce 1580 se po něm psal Wilhelm Gienger, kapitán pohraničních hradů Hainburg a Rottenstein. V roce 1693 byl hrad použit jako zdroj stavebního materiálu pro Bratislavský hrad. Proti tomu se postavil maďarský inspektor Eliáš Kessler. Někdy po roce 2005 byly hradní zříceniny zakonzervovány.Text: historie
2.2. 2021 - Pavel Semple
Zdroje
(http://www.burgen-austria.com/archive.php?id=1585 a další)
|
Přihlášení |
