Rathgorgin

Vodní hrad Rathgorgin stál u severního (pravého) břehu řeky Reaford. Kvůli záplavám bylo obdélné staveniště hradu (přibližně 30 x 20 m) uměle navýšeno o 1 m. Řeka napájela obvodový příkop hradu, při povodních se v jeho okolí tvořilo jezero. V 19. století byla řeka napřímena, dnes je proto dál na jih od hradu ve vzdálenosti asi 300 m. V době silných jarních dešťů (únor, březen) se voda vrací do starého řečiště a zaplavuje okolí hradu. Vyvýšený obdélný hradní ostrov je pak znovu patrný. Asi 30 m severně od hradu je nízký esker, štěrkový val z poslední doby ledové. Esker se táhne ve směru ZJZ-VSV, stejnou orientaci má i delší osa hradního obdélníku. Esker při záplavách nabízel jedinou suchou cestu ke hradu, proto na něm patrně byla přístupová cesta. Eskery všeobecně sloužily jako cesty bažinatým vnitrozemím Irska. Obvod hradu vymezovala tenká obvodová hradba o síle asi 1 m. Dosud stojí dva krátké úseky hradby. Skarp hradby byl zároveň eskarpou vodního příkopu. Rohy hradu neměly žádné flankování (boční ostřelování hradby). Uprostřed delší severní strany vystupoval před hradbu do příkopu obdélný věžový palác (přibližně 12 x 10 m) s průjezdem uprostřed přízemí. Brána tak byla namířena proti eskeru, stačilo překonat 30 m po dřevěném mostě. V Irsku je malá skupina hradů s branským průjezdem v přízemí věžových paláců nebo donjonů, kromě Rathgorginu jsou to také hrady Roscrea a Cahir v hrabství Typperary.

Delší osa věžového paláce byla shodná s delší osou hradního obdélníku. Před hradbu palác vystupoval polovinou své šířky. Vnější portál brány byl v ústupku mezi dvěma rohovými obdélnými rizality paláce. V prvním patře nad bránou byly oba rizality spojeny segmentovým obloukem. V přízemí paláce byly tři valeně klenuté prostory, z nichž ten prostřední sloužil jako branský průjezd. V bočních místnostech mohla být vrátnice a skladiště. V prvním patře byl velký sál, ve kterém mohl být ovládací mechanizmus padacího mostu a v podlaze nad průjezdem podsebití. Ve druhém patře byly další soukromé obytné prostory majitele hradu. Z věžového paláce dnes stojí pouze jeho severní čelní stěna, místy včetně druhého patra. Interiéry zcela zanikly, v přízemí jsou ale patrné otisky valených kleneb. Ústupek mezi oběma rizality byl spolu s portálem brány na konci středověku zazděn. Palác byl v té době upraven na věžový dům (tower house, druh tvrze). Brána byla přeložena někam do hradby mimo palác. Z původního branského průjezdu se stala další užitková místnost. Podobnou úpravu můžeme vidět například na hradech Glanworth v hrabství Cork a Lee v hrabství Laois. V dochované severní části paláce jsou v obou rizalitech velkokapacitní latríny s šachtami v síle zdi. Tato strana paláce stála přímo ve vodním příkopu, odpad proto určitě splachovala voda. Příkop je dnes celý zanesený, odpadové otvory proto nejsou nad zemí patrné. Dírami v bočním zdivu ale můžeme vstoupit nebo nahlédnout na dno šachet. Obě latríny byly pro tři osoby nad sebou. Jejich společná kapacita byla šest osob, dvě osoby v přízemí, dvě v prvním patře a dvě ve druhém patře. Latríny jsou vertikální, uživatelé je používali v různých podlažích nad sebou. Opačným druhem je latrína horizontální, kde všichni uživatelé seděli vedle sebe (bez přepážek). Více na téma středověkých záchodů viz článek https://www.hrady.cz/clanky/dva-zakladni-druhy-stredovekeho-zachodu-na-hradech-a-dalsich-stavbach-v-cesku-irsku-a-britanii#google_vignette.

Text: popis
25.7. 2024 - Pavel Semple

Zdroje
The Mote of Oldcastle and the Castle of Rathgorgin, Goddard H. Orpen, Journal of the Galway Archaeological and Historical Society, Vol. 9, No. 1 (1915), pp. 33-44, https://www.jstor.org/stable/25535076