Rabštejnek

Hrad Rabštejnek, původně nazývaný Rabštejn, je nepřímo doložen poprvé v r. 1390, kdy se připomíná jeho majitel Matyáš z Rabštejna. První přímý doklad o hradu pochází z r. 1405, kdy po smrti Jana z Orle připadl jako odúmrť králi Václavovi IV. Hrad byl postaven na skalnatém ostrohu, který na severní a západní straně strmě spadal do údolí bezejmenného potoka a jen na jihovýchodě byl v úrovni roviny, na níž dnes stojí vesnice Rabštejn. Hrad se skládal z předhradí, které zaujímalo jižní část hradního areálu, a vlastního hradu, tvořícího severní část areálu. Předhradí obdélníkového půdorysu bylo na jihu odděleno příkopem od okolí a na severu dalším příkopem od vlastního hradu. Prostor předhradí byl uzavřen kamennou hradbou, která vybíhala dále směrem k severu a zde pod budovami vlastního hradu vytvářela nevelký parkán. Budovy na předhradí byly pravděpodobně dřevěné. Vlastní hrad se skládal z věže čtvercového půdorysu o straně 9 m, která stála na nejvyšším místě hradního skaliska, a paláce západně od věže, který měl půdorys nepravidelného čtyřúhelníka. Obě stavby hradu byly spojeny hradbami uzavírajícími nevelké nádvoří. V hradbě na jižní straně byla branka, kterou byl jediný přístup do hradu z předhradí. Severní hradba vlastního hradu byla zesílena okrouhlou baštou. Hospodářské příslušenství hradu tvořil dvůr stojící v místech nynější vesnice Rabštejna.

V r. 1437 prodal Jetřich z Orle hrad s dvorem a příslušenstvím ve čtyřech vesnicích Hertvíkovi z Ostružna. Od Hertvíkova nástupce Viléma z Ostružna koupil r. 1450 rabštejnské panství Vaněk z Vlkova. Tehdy se hrad poprvé nazývá Rabštejnek. V r. 1457 připadl hrad Rabštejnek s příslušenstvím ve třech vesnicích jako odúmrť po Janovi Těchlovcovi z Těchlovic králi Ladislavovi a ten ho daroval Petrovi Kdulíncovi z Ostroměře a Vilémovi z Dřele. Na konci 15. století vlastnil Rabštejnek majitel nedalekých Slatiňan Zikmund Šárovec ze Šárova. Jeho potomci prodali v r. 1540 Rabštejnek s pěti vesnicemi městu Chrudimi. V r. 1547 byl Rabštejnek spolu s ostatními statky městu pro jeho účast na protihabsburském odboji zkonfiskován. Z části zkonfiskovaných statků bylo vytvořeno nové panství, k němuž kromě hradu Rabštejnka náležela ještě tvrz, dvůr a ves Slatiňany a dalších devět vsí. Toto panství král Ferdinand I. prodal na konci r. 1547 Janovi z Pernštejna, od něhož je již v r. 1548 koupil hejtman Chrudimského kraje Heřman Lhotský ze Zásmuk. Vdova po Heřmanovi Barbora, rozená z Ronovce, prodala Rabštejnek v r. 1555 Jindřichovi Fraňkovi z Liběchova. Jeho syn Jan Franěk postoupil v r. 1575 panství Bohuslavovi Mazancovi z Frymburka. Až do této doby byl hrad majiteli obývána a udržován, takže si bez větších změn zachoval svůj vzhled z poloviny 14. století. Bohuslav Mazanec z Frymburka odlehlý a nepohodlný Rabštejnek opustil a jako své sídlo si zvolil slatiňanskou tvrz. Hrad potom zpustl a jako pustý se připomíná již v r. 1585. Na počátku 19. století z něho stály již jen nevysoké zdi. V druhé polovině 19. století dal kníže František Josef Auersperk v duchu romantických představ o středověkém hradě upravit zbytky hradního paláce. Nově byl tehdy vybudována východní strana paláce obrácené do nádvoří, která však neodpovídala původní východní stěně. Do vylámaných okenních otvorů na severní a západní straně byla zasazena nová pseudorománská okenní ostění a torzo paláce bylo zakryto dřevěnou pultovou střechou. V interiéru byly zřízeny dvě místnosti – nevelká komora a prostorný sál zařízený dřevěným vyřezávaným nábytkem. Vnitřní úpravy paláce však nenavazovaly na jeho původní členění. Upravený interiér měl sloužit pro případný pobyt majitele na hradě po dobu lovu v přilehlé oboře. Později však místnosti upravené v paláci zpustly, zřítilo se zastřešení, takže dnes je prostor paláce opět zříceninou. Zříceniny hradu Rabštejnka leží západně od vsi Rabštejna v blízkosti silnice Seč – Chrudim. V podobě terénní vlny je patrný příkop, oddělující hradní areál od okolí, z hradeb předhradí se zachovaly jen základové zdi. Též parkán pod vlastním hradem je dochován jen v nepatrných zbytcích. Ze staveb vlastního hradu zůstaly jen nízké základové zdi. Pouze z paláce stojí i obvodové zdivo, ale zde na sebe navazují zbytky původní stavby se zbytky stavebních úprav prováděných v druhé polovině 19. století.

Text: historie
11.3. 2006 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989