Quéribus

Hrad je jedním z tzv. katarských hradů tohoto kraje, mezi nejznámější katarské hrady patří Montsegur, Queribus, Peyrepertuse, Cucugnan a Puylaurens. Jedná se o skupinu hradů, spojených s dramatickým odbojem katarů, náboženské sekty, proti níž byla roku 1209 vyslána křížová výprava. Quéribus se stal spolu s ostatními hrady této skupiny symbolem jejich zoufalého a marného boje o přežití.

Hrad je poprvé zmiňován roku 1021 pod jménem Cherbucio, což mohlo znamenat ‘obydlené místo na skále’. Byl postaven poblíž průsmyku Grau de Maury mezi údolími Maury a Verdouble, která tak obě, spolu s průsmykem, kontroloval. Hrad v té době patřil hrabatům z Besalú. Do poloviny 13. století sdílel Quéribus stejné osudy s nedalekým hradem Peyrepertuse. Jako majetek pánů z Barcelony hrad přináležel aragonskému království. Tento fakt ušetřil hrad prvního náporu útoků křížové výpravy v letech 1209–1213. Mnozí kataři utíkali přes hranice za bezpečím do Aragonského království a úkryt našli i na hradě Quéribus. Zatímco Peyrepertuse byl roku 1240 dobyt ve jménu francouzského krále a katarské období tím bylo na tomto hradě ukončeno, Quéribus byl stále na aragonské straně hranice. Katarský biskup Benoît z Termes na hradě pobýval a zemřel roku 1241. V roce 1244 Imbert ze Salles přiznal inkvizici, že katarský děkan z Fenouilledes, Pierre Paraire, a dva prefekti, Raymond z Narbonne a Guillaume z Bugarach, na hradě pobývali roku 1242. V této době svěřil Pierre z Fenouillet obranu hradu Chabartu z Barbairy. Pierre z Fenouillet zemřel roku 1242 a panství zdědil jeho syn. Francouzský král Ludvík IX. přikázal roku 1255 Pierru z Auteuil hrad dobýt. Na začátku května toho roku byl hrad již v obležení a v srpnu stejného roku zde již byla francouzská posádka o síle dvaceti mužů. Dohoda z Corbeil pak roku 1258 potvrdila Quéribus coby francouzský hrad na nové jižní hranici Francie. Patnáct let se tak obě znepřátelené strany, Francouzi na hradě Peyrepertuse a kataři na hradě Quéribus, v rozmezí let 1240–1255 na sebe dívaly přes údolí ve vzdušné vzdálenosti 6 km. Francouzům přitom potírání kacířů příhodně posloužilo jako záminka k územní expanzi. V roce 1473 do země vtrhlo vojsko Jana II. Aragonského za účelem osvobození Perpignanu a Rousillonu, které držel Ludvík XI. Francouzský. Aragonské vojsko dobylo Quéribus, Francouzi jej však o dva roky později znovu obsadili. Osudovou ranou byla pro hrad Pyrenejská smlouva podepsaná roku 1659. Ta posunula francouzskou hranici dále na jih. Hrad tím pozbyl na významu a postupně chátral. Zdivo zříceniny hradu bylo v nedávné době zakonzervováno.

Text: historie
2.9. 2012 - Pavel Semple

Zdroje
The Cathars, str. 282, nakladatelství Fournié, Toulouse, 2008