Příbram

V prvé řadě se krátce pozastavím u názvosloví. Zde uvedené označení hrad plně nevystihuje charakter místa. Sám bych místo nazval buď hrádkem nebo ještě lépe, strážním objektem, který neplnil sídelní funkci. Vzhledem k zařazení do kategorií zde uváděných se proto u tohoto a podobných míst užívá označení hrad, ač sídlo s hradem – tak jak je chápán odbornou veřejností – nemělo mimo polohy nic společného. Na druhou stranu slovo hrádek je spíše moravským názvem pro podobná sídla, v Čechách příliš neužívaným.

M. Plaček v roce 2001 sídlo označuje za „téměř odtěžený strážní objekt“. Z toho se dá usoudit, že přece jen ještě část může být zachována. O 4 roky později místo zmiňuje jako zaniklé, ale s dovětkem, že lom lokalitu téměř zlikvidoval. Obě zmínky tak naznačují, že by se přece jen něco zachovat mohlo. Už z letecké mapy však bylo zřejmé, že tyto naděje jsou marné a že lom pohltil nejen hrádek ale i širší okolí. Snažil jsem se podle lokalizace M. Plačka určit souřadnice místa a ty pak promítnout do současného terénu a mapy. Už z doby, kdy místo ještě před zánikem prozkoumal J. Unger bylo jasné, že hrádek stál na asi 90 m dlouhém a úzkém jazyku, vybíhajícím do údolí nad potok (a nad dnešní silnici) přibližně od jihu. Úzký jazyk přepažoval 14 m široký příkop. Na zvýšeném místě jazyka J. Unger zjistil výkopem podezdívku patrně srubové stavby o stranách 4,1 x 4,2 m. Z toho popisu nelze zjistit, v kterém místě jazyka se stavba nacházela, ale na konci to patrně nebylo a jazyk snad klesal do údolí mírně a konec tak netvořil prudký sráz. Podle mé lokalizace v probíhajícím lomu si ale troufnu říct, že z hrádku se sice skutečně nezachovalo nic, ale že snad zůstala část jazyku zachována, ač ten je značně odtěžený a snížený. Po levé ruce v lomu se totiž táhne přerušený pruh klesajícího výběžku skaliska a skutečně se nachází v přibližném místě původního výběžku. Ale v takto pozměněném terénu si již netroufnu říct, co je a co není původní.

Text: popis
11.2. 2009 - Roman Řezáč