Podle podrobných popisů hradu ze 16. a 18. století a také dle katastrální mapy z 2. třetiny 19. století lze poměrně dobře rekonstruovat podobu hradu.

Hrad se připojoval k hranolové věži Dolní brány a byl vymezen plochou rozměru 25 x 50 m podél jihovýchodní městské zdi. Vstup do hradu umožňovala masivní hranolová branská věž, která stávala v ose zúžené části tržiště (náměstí). Naproti bráně stál k městské hradbě přistavěný blokový dvoupatrový hradní palác s nízkou věží směřující vně hradeb do příkopu. V suterénu hradu se nacházely dodnes z části dochované sklepy, v klenutém přízemí byla obytná a vedlejší místnost pro správce, komora a sýpka. Patro paláce tvořilo pět pokojů panstva a druhé patro obsahovalo tři pokoje a velký sál. Tak mluví popis z r. 1765. Ten také hovoří o tom, že okna a dveře tehdy byly zabedněny deskami a mnohé stropy byly prohnilé a hrozily zřícením. Stavení, převážně hospodářského účelu při hradbách v jihovýchodní polovině areálu až na městskou hradbu zanikla. Stejně tak hradba vůči městu a branská věž.

V přestavěné podobě se zachoval jen hradní palác, který však byl o patro snížen.

Text: popis
4.1. 2009 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
podle M. Plaček, M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Libri, Praha 2007

Město Podolínec se urbanisticky formovalo do roku 1292. Tehdy získalo od českého a polského krále Václava II. četné městské výsady, včetně práva obnovit opevnění. Podolínec tehdy spadal k polskému území. Vlastní hrad je však mladší než městské hradby. Jeho založení j…

historie - Jan P. Štěpánek

Z velké části zaniklý areál bývalého městského hradu v Podolínci na severovýchodě Slovenska. Ten byl vystavěn počátkem 15. století uvnitř hradeb města, od kterého byl vydělen hradbou a příkopem. Areál se rozkládal jižně od bývalé Dolní městské brány, na dolním konci …

turistické - Jan P. Štěpánek