Kamenný hrad byl postaven zřejmě roku 1294, kdy se prvně zmiňuje v písemných pramenech. V dřevohlinité formě však mohl existovat již od r. 1269, tehdy se poprvé uvádí zdejší panství. Za své jméno hrad vděčí pravděpodobně kmenu Polovců (Plavcov), které uherský král v 11.–12. století zval do pohraničních oblastí Uherska za účelem obrany hranic.
Kamenný hrad vznikl z iniciativy krále jako pohraniční pevnost, na vlastní náklady jej postavil šlechtic Ditrich ze Spíše nebo jeho syn Arnold. Roku 1294 král Ondřej III. zrušil užívání hradu šlechtickým rodem, který náhradou obdržel Švábovce. Jako královský hrad jej Karel I. Robert daroval roku 1317 svému věrnému přívrženci Filipovi Drugethovi, po kterém přešel na jeho bratra Viléma. Po smrti Viléma v 2. polovině 14. století hrad připadl opět králi. Okolo roku 1400 dal král Zikmund Lucemburský hrad do držby rodu Bebeků. V 2. polovině 15. století (podle ESH už před polovinou 15. století), v době husitských válek, se hradu zmocnili bratříci v čele s Petrem Aksamitem z Ostrova, který měl hrad ve své moci až do roku 1458, kdy padl v bitvě u Sárospataku. Hrad získal vítězný Imrich Zápolský. Rod Zápolských nechal hrad nově opevnit. V roce 1505 se hrad dostal do vlastnictví Michala Horvátha z Velké Lomnice, jehož potomci se začali psát podle hradu Palocsay – Plavečtí. Rod Horváth-Palocsay vlastnil hrad až do roku 1857. Michalův vnuk Jiří před koncem 16. století zbohatl a nechal hrad renesančně přestavět. V období povstání Jiřího I. Rákocziho byl hrad na straně vzbouřenců. Poslední přestavbou prošel hrad roku 1830 za Ferdinanda Horváth-Palocsaye, kdy hrad již ztratil vojenský význam a byl doplněn obytnými budovami a upraven na pohodlné panské sídlo v podobě klasicistního zámku. Bohužel, roku 1856 vyhořel. Rok poté vymřel rod Plavečských a od té doby se o hrad nikdo nestaral a ten postupně zpustl. Roku 1978 se na hradě začaly provádět zabezpečovací práce, které však ustaly. K nenapravitelné škodě došlo koncem 20. století, když se zřítilo mohutné západní průčelí zámeckého paláce tvořící dominantní část zříceniny a známou siluetu hradu.Text: historie
13.12. 2012 - Roman Zikmund, E.H. podle Encyklopedie slovenských hradů, Miroslav Plaček, Martin Bóna, Libri 2007; Súpis pamiatok na Slovensku 2., kolektiv autorů, Obzor 1968; http://www.zamky.sk
|
Přihlášení |
