Kataři či albigenští bylo první velké středověké heretické (kacířské) hnutí, které se rozšířilo na Západě. Název hnutí je odvozen z řeckého katharos – čistý a podle města Albi v dnešní jižní Francii, kde se toto hnutí velmi rozšířilo. Nejvíce přívrženců si našlo v prosperujících krajích Flander, v Porýní (kolem r. 1140), v Lombardii a Okcitánii. V poslední třetině 12. století se rozšířilo v hrabství Toulouse.

Přívrženci se dělili na posluchače, věřící a vyvolené a platila pro ně velmi přísná pravidla asketického života ve snaze stát se "dokonalým" – tj. dosáhnout nejvyššího stupně v katarské hierarchii. Ve snaze o dokonalost nesměli přívrženci jíst cokoliv živočišného původu (tzn. vzešlého ze sexuálního spojení) s výjimkou ryb, museli se zcela vzdát sexuálního života a pravidelně se postit.
Proti katarskému hnutí vydal třetí lateránský koncil r. 1179 usnesení a r. 1208 rozhodl papež Inocenc III. o křížové výpravě proti albigenským na jihu Francie, tato křížová výprava byla vyhlášena v l. 1208–1229. V tažení proti katarům byla zpustošena celá města a bez rozlišování bylo zabito i mnoho katolíků. Válka doznívala ještě r. 1244, kdy byl dobyt hrad Montségur a Quéribus na jihu Francie.

Text: popis
23.8. 2012 - http://cs.wikipedia.org