Jednoduchý dřevohlinitý hrad byl postavený v nížinné poloze pravděpodobně někdy po tatarském vpádu v roce 1241. V písemné listině z roku 1254 je u poddanského města Trebišova zmiňován nížinný hrad. Jeho majitelem byl magistr Andronik, syn župana Parisa. Právě župan Paris je na základě podoby jména možným zakladatelem hradu. Poprvé je hrad výslovně zmiňován jako Castrum Parys v roce 1327, v listině krále Karla Roberta určené Vilémovi Drugethovi. Drugethovci jej drželi i s Trebišovem od roku 1319, to již šlo o nevelký zděný hrad. Později ale panství přešlo na krále.
V roce 1387 jej král Zikmund Lucemburský věnoval s celým panstvím Petrovi Perényimu (z Perína) jako odměnu za jeho zásluhy a vojenskou pomoc. Peréniyovci pak v 15. stol. rozšířili vnější opevnění hradu. Vodní příkop byl napájený vodou z potoka Trnávky. V roce 1454 se na Pariči sešel krajský sněm, aby se usnesl na tom jak postupovat proti bratřickým tlupám. Synové Jana Perényiho také ale začali loupit, takže král Matyáš Korvín v roce 1483 nařídil obležení hradu. V 1. pol. 16. stol. Perényiovci přestavěli vnější opevnění. Petr Perényi získal prostředky na jeho přestavbu falšováním peněz. Po bitvě u Moháče v roce 1526 se tu sešel uherský sněm. Tehdy se rokovalo o tom jak zachránit uherský stát. V roce 1566 hrad odolal útoku krymských Tatarů. V roce 1567 rod Perényiů vymřel po meči smrtí Gabriela Perényiho. Dědictvím se dostal do rukou spříbuzněných Drugethovců, původních majitelů hradu v 1. pol. 14. stol. V roce 1620 byl obsazen povstaleckým vojskem Gabriela Bethléna. Po pěti letech jej Jan Drugeth získal spět. V důsledku stavovských povstání v průběhu 17. stol. byl hrad ve velmi špatném stavu. Proto jej nechal Zikmund II. Drugeth v roce 1673 opravit. V roce 1684 byl ale dobyt povstaleckým vojskem Imricha Thökölyho. Zikmund II. Drugeth se totiž postavil proti Thökölimu. Po dobytí hradu byl odveden k soudu v Košicích a popraven. O dva roky později Thökölyho povstalci před ústupem hrad zničili za použití střelného prachu. V roce 1786, přesně o sto let později, Csákyovci využili jeho pozůstatky jako zdroj stavebního materiálu při stavbě dnešního zámku. V roce 1838 zdědili panství Andrássyovci. Za nich došlo k dalšímu rabování materiálu při přestavbě a rozšiřování zámku v 2. pol. 19. stol. V pol. 20. stol. hradní zřícenina posloužila jako cvičná střelnice československé a sovětské armádě.Text: historie
28.8. 2019 - Pavel Semple
Zdroje
(http://www.slovenskehrady.sk/historia-hradu-paric).
|
Přihlášení |
