K nejstaršímu trojbokému jádru s věžovým útvarem na severu, tzv. hornímu hradu, bylo postupně přihrazeno několik teras kopce. Skrze jižní terasy stoupala přístupová stezka, která procházela bránou, v níž se trasa cesty zalamovala. Tato branská stavba vznikla přestavbou masivního zaklenutého byzantského ortodoxního křesťanského chrámu křížového půdorysu. Hradby na terasách byly místy zesíleny snad pozdně středověkými vícebokými prvky. Ke stavebním úpravám došlo někdy v letech 1436-1454, čemuž nasvědčuje deska s erbem Fantina Queriniho di Stampalia, který tehdy na Kósu působil ve funkci baillifa. Podhradní opevněná osada byla řešena značně komplikovaně a nepříliš důmyslně. Její součástí bylo také několik ortodoxních chrámů jako například chrám sv. Asomata a sv. Antonia z 11. a 12. století. Dodnes se zachoval rozsáhlý komplex kamenných ruin.
Text: popis
14.3. 2019 - Luděk Vláčil
Zdroje
Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko) MIROSLAV PLAČEK, file:///G:/tex-Dokumenty/2_ArchaeologiaHistorica_38-2013-2_12.pdf