V byzantské době a také v johanitských počátcích na Kósu nepochybně existoval jediný důležitý opevněný bod a zároveň hlavní byzantské správní centrum v (Paleo) Pyli. Tato vnitrozemská pevnost vyrostla na strmém skalnatém vrchu, při jehož jihovýchodní patě se rozkládala osada a několik menších vsí a dvorců. Podhradní osada byla řešena značně komplikovaně a nepříliš důmyslně. Její součástí bylo také několik chrámů jako například chrám sv. Asomata a sv. Antonia z 11. a 12. století. Nejdůležitější zdejší církevní stavbou byl chrám opatství Theotokós (Bohorodičky), pro jehož stavbu daroval v roce 1081 půdu byzantský císař Alexios I. Komnenos.
Hrad nechal vystavět zřejmě na ochranu opatství snad již Alexios I. Komnenos vládnoucí v letech 1081-1118, nejpozději však jeho nástupce Jan II. Komnenos (Ioannes Komnenos), který panoval v letech 1118-1143. Někdy z té doby má údajně pocházet horní hrad s obytným věžovitým útvarem v nejvyšším severovýchodním cípu. Pyli lze pravděpodobně ztotožnit s nejmenovaným hradem zmiňovaným roku 1302. V letech 1314-1315 přichází na Kos (Kós) řád rytířů sv. Jana (též johanité, Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Asi po krátkém přerušení roku 1336 získal řád ostrov definitivně a osadil hrad ve vnitrozemí posádkou 25 rytířů a 100 turkopolů. Tímto hradem byl zcela jistě hrad Pyli. K trojbokému hradnímu jádru bylo postupně přihrazeno několik teras kopce. Skrze jižní terasy stoupala přístupová stezka. Brána, v níž se trasa cesty zalamovala, vznikla přestavbou masivního zaklenutého byzantského chrámu křížového půdorysu. Hradby na terasách byly místy zesíleny snad pozdně středověkými vícebokými prvky. K přestavbě hradu došlo někdy v letech 1436–1454, čemuž nasvědčuje deska s erbem Fantina Queriniho di Stampalia, který tehdy na Kósu působil ve funkci baillifa (soudního vykonavatele). Obléhání hradu při vpádu osmanských Turků v roce 1455 není doloženo. V roce 1493 zjišťovala komise bratra Rinalda di San Simone za účasti vojenského velitele ostrova bratra Edoarda di Carmandino škody po zemětřesení a snad i předchozím obležení. Kolem roku 1500 bylo trojboké jádro na severu zesíleno oblou baštou-rondelem. Později se centrum správy a hospodářského života přesunulo do Narangie (dnešní město Kós). I když časem význam Pyli upadl, hrad byl obydlen ještě po obsazení ostrova Turky, a to nejméně po celé 16. století. Současné pojmenování Paleo (Palaio) Pyli neboli Staré Pyli se nazývá starým kvůli přesídlení obyvatel do dnešní níže položené vsi Pyli po epidemii v roce 1830. Od té doby je pusté i celé okolí hradu.Text: historie
17.9. 2017 - Luděk Vláčil
Zdroje
Rozmanitost fortifikací – doklad dějinných zvratů na ostrově Kós (Řecko) MIROSLAV PLAČEK, file:///G:/tex-Dokumenty/2_ArchaeologiaHistorica_38-2013-2_12.pdf
|
Přihlášení |
