Hrad sestává z několika vzájemně oddělených částí. Na nejvzdálenějším (severním) konci ostrožny je malé hradní jádro obklopené příkopem, v jehož středu jsou pozůstatky budovy a masivní hradby. Názory odborníků na jeho stáří se různí. J. Úlovec jej spíše pokládá za sídlo zmiňované jako Hradnice a časově předcházející husitskému opevnění. T. Durdík se přiklání spíše k samostatně opevněnému sídlu husitského hejtmana, odděleného od většího jádra, kde se zdržovala posádka hradu. Podstatně větší jádro mělo jen lehčí opevnění se zděnou budovou uprostřed, zachovány jsou také relikty brány a přístupu k ní. Toto opevnění s největší pravděpodobností vybudovali husité. Přístupová cesta k oběma jádrům vedla po úzké šíji, která nese známky dalšího opevnění – mohly to být předsunuté bašty nebo také obléhací pozice. Před touto šíjí je ještě trojúhelníkový zřetelně opevněný pahorek, který již zasahuje do areálu hrazanského oppida. Stáří tohoto opevnění není vyjasněno a mohlo souviset jak s hradištěm, tak i se samotným hradem (předsunutá bašta či obléhací opevnění).

Text: popis
30.4. 2009 - Ivka

Počátky hradu nejsou uplně jasné. Oldřich z Hradnice píše roku 1369 o Hrádku, snad to je práve Ostromeč. Objekt je na počátku 15. století uváděn jako pustý. Roku 1424 zde postavili nový hrad husité, roku 1428 byl pobořen. Poté opět obnoven a v roce 1435 Hynkem Ptáčkem dobyt a …

historie - Durdík, Úlovec

Hrad Ostromeč stával na nejvyšším místě ostrohu nad ústím potoka Mastníka do Vltavy, kde na západní a východní straně spadá terén příkře do meandrových údolí obou vodních toků. Ješté v první polovině 19. století zde byly zřetelné zbytky zdiva, později zůstaly už je…

historie - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985