Hrad založil před r. 1300, kdy je prvně zmiňován, magistr Čák, bratra Matouše Čáka Trenčianského. Po jeho smrti připadl hrad Matoušovi a sloužil k obraně jeho rozrůstající se državy. Po Matúšově smrti r. 1321 vydal hrad tehdejší kastelán Jan dobrovolně královskému vojsku. Hrad byl poté v majetku koruny a ve správě královských kastelánů do r. 1392, kdy hrad s panstvím nabyly dcery Mikuláše z Čeklíse. Manžel jedné z nich, Petr ze Stráží, se stal r. 1395 jediným majitelem hradu a panství. Byl zakladatelem rodu Oponických (Apponyi) a společně se svými syny měl zásluhu na zvelebení panství i hradu. Hrad byl opevněn a sloužil jako útočiště v dobách ohrožení. R. 1430 byl hrad dobyt a poškozen husity, obratem byl však opraven. V průběhu 15. století si členové rodiny vystavěli pod hradem pohodlná sídla. Hrad tak mohl být snadno r. 1514 přepaden a vyloupen lidmi Anny Ludanické z nedalekého hrádku v Ludanicích.
Sídlem se hrad stal zase v době tureckého ohrožení. V té době, roku 1542, ho dal Benedikt Apponyi stavebně upravit v renesančním stylu. Bylo zdokonaleno vnější opevnění, vybudován vodní příkop s padacím mostem na západní straně a byly upraveny obytné prostory. Tureckým nájezdům tak hrad odolal. V majetku rodu Apponyi zůstal až do svého zániku v 17. stol. Spory bratrů o majetek přispěly k zániku hradu. Roku 1645 opuštěný a neudržovaný hrad vyhořel. R. 1708 se staly ruiny hradu baštou kurucké povstalecké armády Františka II. Rákocziho, což zpečetilo jeho osud - po potlačení povstání byl hrad císařskou armádou pobořen, aby se již nemohl stát baštou povstalců. O údržbu zříceniny se od r. 2000 stará místní občanské sdružení Apponiana, které má od r. 2005 hrad v dočasném pronájmu (na 10 let). Sdružení usiluje o získání hradu do správy a obnovení věže, ve které by byla hradní expozice.Text: historie
7.10. 2013 - E.H. podle Encyklopedie slovenských hradů, Miroslav Plaček a Martin Bóna, Libri r. 2007; http://topolcany.sme.sk; http://www.zamky.sk; http://www.oponice.ocu.sk