http://ramon71.rajce.idnes.cz/hrad_Obrany%2C_muj_model/
Velmi amatérský počin, vyplývající z nadšení oním místem a hradem. Naddymenzoval jsem celkově objem zdiva a i opevnění s podsebitím je poplatné době 150 let po zániku hradu. Ale i tak, takto mohl hrad vypadat pokud by nebyl zbořen v době husitských válek.
V květnu 2008 jsme na Obřanech byli ... a odcházel jsem odtamtud vyloženě znechucen. Nějakým archeologickým průzkumem tam bylo odhaleno mnoho zdí - ale nebyly ani zakonzervovány, ani znovu zahrnuty zeminou. Takže se neskutečnou rychlostí rozpadají.
Je to následek toho průzkumu pánů Kříže a Konečného ze 70. let? Nebo tam po nich kopal ještě někdo? Nenajde se banda nadšenců, která by s tím něco udělala - tedy buď konzervaci nebo zasypání?
Uf, nedávno jsem vystoupil na vršek ke zřícenine Obřany. Sice se od rozcestníku říká, že je to půl kilometru - ale je to stále do ohromného kopce! (Táhl jsem ještě kolo). Dal jsem si pěkně do těla ale stálo to za to. Je to krásný pohled. Doporučuji navštívit!!
Zřícenina resp. viditelné teréní nerovnosti se zbytkami zdí hradu Obřany jsou velmi pěkným místem. Tohle místo jsme navštívili v únoru letošního roku a díky tomu že ještě nebyly rozkvetlé stromy byl z tohoto místa i krásný výhled na rozmanitou okolní krajinu podél řeky Svitavy. Doporučuji každému koho fascinují i jen teréní nerovnosti či nepatrné zbytky zdí po dávném osídlení.
Co mě však nadchlo ještě více je kopec Gerhardky, kam jsme se vypravili díky typu z předchozího příspěvku. Moc jsem od toho nečekal, avšak nadšení bylo velké. Na vrcholu kopce Gerhardky jsou viditelné teréní nerovnosti, jak je psáno v předchozím příspěvku vrchol kopce je plochý a díky tomu že je bez stromů, pouze vysoká tráva, avšak husté zalesnění všude okolo si člověk lehce představý starověkou osídlenou osadu či nějaký hrádek. Sondy jak je také psáno v předchozím příspěvku jsou stále viditelné a dokonce jsem jich objevil více, řekl bych tak na čtyřech až pěti místech vrcholku kopce. Dále mě překvapil pěkný výhled na sever od osady, kde jako na jediné straně není tak husté zalesnění a přes školku jde krásně vidět na Řícmanice, Babice nad Svitavou, Adamov a na vysílač který je v těsné blízkosti hrádku Ronov u Adamova. Díky tomu si může člověk udělá krásný obrázek o okolní krajině ...
Podle všeho bych však soudil, že se na tomhle místě opravdu kdysi nějaká osada či hrádek nacházel a místo na mě chvílemi působilo až záhadným dojmem. A co se vodního zdroje týče, vždyť k Svitavě to zase tak daleko není ...
Cestou z Gerhardek jsme šli přes kopec Hradisko, kde jsme se snažili najít "pravěké opevnění" o kterém jsme se dozvěděli opět z předchozího příspěvku, avšak neúspěšně. Myslím, že jsme kopec důkladně prozkoumali, ale na nic co by se pravěkému opevnění podobalo jsme nenarazili. Kdokoliv máte jakékoliv informace ať už k tomuhle opevnění, kopci Gerhardkám nebo k zřícenině hradu Obřany určitě zde zanechte Váš komentář, rád se dozvím více ... :-)
Ta anotace na začátku tohoto příspěvku o hradu Obřany u Brna je totální nesmysl a vůbec nekorensponduje s textem níže. Lépe pracovat s textem a materiály! Jinak v jiných internetových odkazech je historie Obřan zpracována lépe. Jen pro zajímavost doplňuji, že poblíž hradu se zachoval systém středověkých cest k hradu (úvozy) a také se nádherně dochovala středověká cesta k původním vápenicím, které fungovaly při stavbě a opravách hradu. V jedné z nich se nalezl pohřeb muže zavaleného kamením v opuštěné peci. Měl přesku z opasku, jejíž analogie se našla přímo na hradě. Stopa vraždy zbrojnoše ze 13.-14. století?
Dále bych trochu doplnil spekulaci o lokalizaci původního sídla Bočka z Obřan přímo ve vsi u kostela sv. Václava. Jeho výšinná poloha a románský původ této hypotéze nahrává. Nicméně bez zajímavosti není ani poznatek zveřejněný ve sborníku Brno v minulosti a dnes III., Brno 1961 v článku Viléma Hrubého "Staroslovanské Brno I.", že v poloze Skály přímo nad kostelem (knížecí akropole pravěkého hradiska jehož hlavní část se rozkládá vedle) našli badatelé Florián Koudelka a František Adámek v 80. letech 19. století zlomky velkých zásobnic z hlíny promíšené tuhou, které byly zařazeny do 12. - 14. století. Lze tedy předpokládat středověké osídlení i v této výšinné poloze opevněné mohutným pravěkým valem a chráněné vysokými srázy.
Ona ta anotace zase až tak zcestná nebyla, ba právě naopak, byla úplně v pořádku až na jednu malou „drobnost“ – patřila k jinému hradu téhož jména. To se bohužel někdy stane a již bylo vše napraveno.
Pokud jde o obsažnost jiných stránek, těžko můžete po portálu s celostátním záběrem chtít u všech popisovaných míst (které u nás jdou řádově do tisíců) stejně podrobné zpracování jako o stránek věnovaných monotematicky jednomu či několika málo hradům. Ostatně na dvě z takových stránek odkazujeme i přesto, že jsou v podstatě naší konkurencí. Hlavním cílem tohoto serveru totiž je poskytnout maximum informací byť z vlastních zdrojů nebo odkazem na zdroje jiné. Pokud víte i o dalších stránkách, budeme jen rádi, když je vložíte v sekci odkazů.
Obsah serveru hrady.cz je tvořen z větší části jeho návštěvníky, proto se na nápravě jeho nedostatků můžete podílet i vy sám. V podstatě to tak již činíte, byť trochu nevhodnou formou. Komentáře jsou určeny spíše pro informace osobnějšího charakteru jako např. dojmy z návštěvy místa atd., Faktografické texty takového druhu, které vkládáte je vhodnější vkládat jako standardní texty v záložce „vložit k místu > textové informace“. Byli bychom proto rádi, kdybyste tak mohl učinit dodatečně.
http://ramon71.rajce.idnes.cz/hrad_Obrany%2C_muj_model/
Velmi amatérský počin, vyplývající z nadšení oním místem a hradem. Naddymenzoval jsem celkově objem zdiva a i opevnění s podsebitím je poplatné době 150 let po zániku hradu. Ale i tak, takto mohl hrad vypadat pokud by nebyl zbořen v době husitských válek.
V květnu 2008 jsme na Obřanech byli ... a odcházel jsem odtamtud vyloženě znechucen. Nějakým archeologickým průzkumem tam bylo odhaleno mnoho zdí - ale nebyly ani zakonzervovány, ani znovu zahrnuty zeminou. Takže se neskutečnou rychlostí rozpadají.
Je to následek toho průzkumu pánů Kříže a Konečného ze 70. let? Nebo tam po nich kopal ještě někdo? Nenajde se banda nadšenců, která by s tím něco udělala - tedy buď konzervaci nebo zasypání?
Uf, nedávno jsem vystoupil na vršek ke zřícenine Obřany. Sice se od rozcestníku říká, že je to půl kilometru - ale je to stále do ohromného kopce! (Táhl jsem ještě kolo). Dal jsem si pěkně do těla ale stálo to za to. Je to krásný pohled. Doporučuji navštívit!!
Zřícenina resp. viditelné teréní nerovnosti se zbytkami zdí hradu Obřany jsou velmi pěkným místem. Tohle místo jsme navštívili v únoru letošního roku a díky tomu že ještě nebyly rozkvetlé stromy byl z tohoto místa i krásný výhled na rozmanitou okolní krajinu podél řeky Svitavy. Doporučuji každému koho fascinují i jen teréní nerovnosti či nepatrné zbytky zdí po dávném osídlení.
Co mě však nadchlo ještě více je kopec Gerhardky, kam jsme se vypravili díky typu z předchozího příspěvku. Moc jsem od toho nečekal, avšak nadšení bylo velké. Na vrcholu kopce Gerhardky jsou viditelné teréní nerovnosti, jak je psáno v předchozím příspěvku vrchol kopce je plochý a díky tomu že je bez stromů, pouze vysoká tráva, avšak husté zalesnění všude okolo si člověk lehce představý starověkou osídlenou osadu či nějaký hrádek. Sondy jak je také psáno v předchozím příspěvku jsou stále viditelné a dokonce jsem jich objevil více, řekl bych tak na čtyřech až pěti místech vrcholku kopce. Dále mě překvapil pěkný výhled na sever od osady, kde jako na jediné straně není tak husté zalesnění a přes školku jde krásně vidět na Řícmanice, Babice nad Svitavou, Adamov a na vysílač který je v těsné blízkosti hrádku Ronov u Adamova. Díky tomu si může člověk udělá krásný obrázek o okolní krajině ...
Podle všeho bych však soudil, že se na tomhle místě opravdu kdysi nějaká osada či hrádek nacházel a místo na mě chvílemi působilo až záhadným dojmem. A co se vodního zdroje týče, vždyť k Svitavě to zase tak daleko není ...
Cestou z Gerhardek jsme šli přes kopec Hradisko, kde jsme se snažili najít "pravěké opevnění" o kterém jsme se dozvěděli opět z předchozího příspěvku, avšak neúspěšně. Myslím, že jsme kopec důkladně prozkoumali, ale na nic co by se pravěkému opevnění podobalo jsme nenarazili. Kdokoliv máte jakékoliv informace ať už k tomuhle opevnění, kopci Gerhardkám nebo k zřícenině hradu Obřany určitě zde zanechte Váš komentář, rád se dozvím více ... :-)
Ta anotace na začátku tohoto příspěvku o hradu Obřany u Brna je totální nesmysl a vůbec nekorensponduje s textem níže. Lépe pracovat s textem a materiály! Jinak v jiných internetových odkazech je historie Obřan zpracována lépe. Jen pro zajímavost doplňuji, že poblíž hradu se zachoval systém středověkých cest k hradu (úvozy) a také se nádherně dochovala středověká cesta k původním vápenicím, které fungovaly při stavbě a opravách hradu. V jedné z nich se nalezl pohřeb muže zavaleného kamením v opuštěné peci. Měl přesku z opasku, jejíž analogie se našla přímo na hradě. Stopa vraždy zbrojnoše ze 13.-14. století?
Dále bych trochu doplnil spekulaci o lokalizaci původního sídla Bočka z Obřan přímo ve vsi u kostela sv. Václava. Jeho výšinná poloha a románský původ této hypotéze nahrává. Nicméně bez zajímavosti není ani poznatek zveřejněný ve sborníku Brno v minulosti a dnes III., Brno 1961 v článku Viléma Hrubého "Staroslovanské Brno I.", že v poloze Skály přímo nad kostelem (knížecí akropole pravěkého hradiska jehož hlavní část se rozkládá vedle) našli badatelé Florián Koudelka a František Adámek v 80. letech 19. století zlomky velkých zásobnic z hlíny promíšené tuhou, které byly zařazeny do 12. - 14. století. Lze tedy předpokládat středověké osídlení i v této výšinné poloze opevněné mohutným pravěkým valem a chráněné vysokými srázy.
Ona ta anotace zase až tak zcestná nebyla, ba právě naopak, byla úplně v pořádku až na jednu malou „drobnost“ – patřila k jinému hradu téhož jména. To se bohužel někdy stane a již bylo vše napraveno.
Pokud jde o obsažnost jiných stránek, těžko můžete po portálu s celostátním záběrem chtít u všech popisovaných míst (které u nás jdou řádově do tisíců) stejně podrobné zpracování jako o stránek věnovaných monotematicky jednomu či několika málo hradům. Ostatně na dvě z takových stránek odkazujeme i přesto, že jsou v podstatě naší konkurencí. Hlavním cílem tohoto serveru totiž je poskytnout maximum informací byť z vlastních zdrojů nebo odkazem na zdroje jiné. Pokud víte i o dalších stránkách, budeme jen rádi, když je vložíte v sekci odkazů.
Obsah serveru hrady.cz je tvořen z větší části jeho návštěvníky, proto se na nápravě jeho nedostatků můžete podílet i vy sám. V podstatě to tak již činíte, byť trochu nevhodnou formou. Komentáře jsou určeny spíše pro informace osobnějšího charakteru jako např. dojmy z návštěvy místa atd., Faktografické texty takového druhu, které vkládáte je vhodnější vkládat jako standardní texty v záložce „vložit k místu > textové informace“. Byli bychom proto rádi, kdybyste tak mohl učinit dodatečně.
