Hrad byl postaven moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským, který získal zdejší území od premonstrátů z louckého kláštera ve Znojmě v roce 1358. Jan Jindřich Lucemburský nechal postavit dnešní tzv. "Dolní hrad", který využíval jako sídlo při svých loveckých pobytech. Syn Jana Jindřicha Jošt Moravský přenechal r. 1403 lovecký hrádek Přechovi z Kojetic. Po něm měli Hrádek ve vlastnictví - nejpozději od roku 1420 - rakouští Eitzingerové.Ti hrad významně přestavěli - v druhé polovině 15. století zřizují předsunuté opevnění, které do začátku 16. století přejímá funkci obytného jádra hradu (přední hrad).

V 16. století se v držení Hrádku vystřídalo několik šlechtických rodů. Roku 1617 jej získali Althannové. V 17. století, za Scherfenbergů, byl roku 1645 hrad dobyt a vydrancován švédskou armádou, načež byl vrchností opuštěn. Od r. 1680 do konce 18. stol. byl Hrádek znovu v majetku Althannů. R. 1799 se Hrádku ujal nový dominus, polský hrabě Stanislav Mniszek. Ten nechal počátkem 19. stol. upravit starší budovu na velkém nádvoří na hájovnu a nechal upravit také horní budovu, která byla využívána pro krátkodobé výletní a lovecké pobyty jeho rodiny. Později byl na hradě (snad v jeho dolní části) prodejní sklad kameninového zboží z vranovské továrny majitele hradu. Jeho dcera Luitgarda Stadnická nechala v 2. pol. 19. stol. rozšířit a zpevnit zahradní terasy na jihovýchodním svahu.
Za 1. pozemkové reformy v 20. letech 20. stol. byl Hrádek zkonfiskován a pronajat Klubu českých turistů, kteří jej zpřístupnili veřejnosti. Klub zde také zřídil noclehárnu pro mládež, hájovna byla později upravena na hostinec pro turisty. Po roce 1945 se hrádek stal součástí přísně střeženého pohraničního pásma a dlouhé roky byl nepřístupný veřejnosti. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR. Od roku 1992 je opět přístupný veřejnosti.
Typologicky unikátní příklad hradu s plášťovou zdí, raritou je dvojitý ovál zdi. Impozantní je systém ve skále tesaných cisteren na vodu v prostoru markraběcího hradu. V prostoru vstupního traktu je umístěn památník skautů padlých ve II. světové válce. Hrad se dobře zachoval díky poloze v pohraničním pásmu. Dnes se zřícenina nachází v první, nejpřísněji chráněné zóně Národního parku Podyjí.

Text: historie
28.5. 2002 - Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček, Libri 1996, (doplněno redakcí dle http://www.zamek-vranov.cz, http://www.novy-hradek.eu)